USA podrobily kritice obchodní bariéry Číny i Evropské unie

Terčem obchodní kritiky USA je zejména Čína a mezi oběma zeměmi roste napětí zvláště kvůli čínské politice směnného kurzu. Peking od roku 2008 udržuje kurz jüanu podle Američanů na uměle nízké úrovni a zvýhodňuje tím své vývozce. Dokument USTR se však problémem čínské kurzové politiky nezabývá, protože tomu se bude věnovat nadcházející pololetní zpráva ministerstva financí; ta zřejmě uvede, že Čína manipuluje s kurzem.

Zpráva USTR mluví o dlouhodobých problémech amerických firem s paděláním svého zboží v Číně, s jejími exportními subvencemi a daňovou politikou. Všechny tyto praktiky a opatření nekale zvýhodňují čínské firmy v konkurenci s americkými. Zpráva se například zmiňuje o americké žalobě u Světové obchodní organizace, v níž si USA stěžují na čínská omezení vývozu surovin k výrobě oceli, hliníku a chemických látek.

Zpráva se rovněž dotýká horkého problému cenzurování internetu a technologické politiky. Uvádí, že čínské úřady "zřejmě vydávají každý týden seznamy zakázaných slov pro vyhledávání a zakázaných stránek, a to bez odůvodnění nebo možnosti odvolání, což staví internetové služby do prekérní pozice". Nezmiňuje se však konkrétně o případu firmy Google, která minulý měsíc kvůli čínské cenzuře přemístila svůj vyhledávací servis do Hongkongu.

Znepokojení Washingtonu vyvolává rovněž čínská politika vládních zakázek, která nabývá výrazně protekcionistických rysů. "Novým znepokojivým trendem je ochota Číny podporovat domácí inovace na úkor zahraničních inovací a technologií," uvádí USTR.

Výroční zpráva se zabývá celou řadou problémů, které mají USA se všemi svými obchodními partnery. Za jeden z hlavních zdrojů obav označuje evropskou regulaci chemických látek v rámci programu REACH. Ten nařizuje rozsáhlé a nákladné testování všech významnějších látek a dopadá na celou řadu sektorů od automobilového po textilní průmysl.