Řecko dostane od EU a MMF za tvrdé úspory pomoc 110 mld. eur

Eurozóna k záchrannému plánu přispěje 80 miliardami eur a zbytek do Řecka poputuje z MMF. "Rozhodli jsme se aktivovat plán pomoci pro Řecko," prohlásil po zasedání ministrů takzvané euroskupiny její předseda Jean-Paul Juncker.

V dalších dnech se program bude projednávat v parlamentech členských zemí eurozóny a klíčové bude zejména hlasování v německém parlamentu. Německo je s 22 miliardami eur nejen největším přispěvatelem, ale řada politiků zde zpochybňovala smysl celé finanční pomoci.

Řecko prožívá od konce loňského roku těžkou dluhovou krizi a hrozil by mu státní bankrot, pokud by v příštích několika týdnech nezískalo miliardy eur na refinancování splatných dluhů. Po desetidenních jednáních se o víkendu dohodla vláda se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF na pomoci, jejíž podmínkou bude tříletý plán rozpočtových škrtů a zvýšení daní v objemu 30 miliard eur (767 miliard Kč).

Vláda bude muset v rámci programu snížit rozpočtový deficit do roku 2014 pod tři procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta. Už letos má schodek klesnout na 8,1 procenta HDP. Státní dluh však bude kvůli deficitům stoupat až do roku 2013, kdy dosáhne téměř 150 procent HDP.

Utáhnout si opasky v zájmu záchrany země před státním bankrotem bude muset především rozsáhlá vrstva státních zaměstnanců, jimž se omezí 13. a 14. platy i důchody a na tři roky se jejich běžné platy zmrazí. Vláda rovněž hodlá zvýšit sazby daně z přidané hodnoty o dva procentní body a o deset procent zvednout spotřební daně na alkohol a tabák. Opatření se zřejmě promítnou do výrazného zvýšení cen za zboží a služby. Mezd v soukromém sektoru se však opatření nedotknou.

"Chce se po nás, abychom si vybrali. Na výběr máme pád, nebo záchranu," prohlásil k úsporným opatřením ministr financí Jorgos Papakonstantinu.

Vyjednavači MMF a EU upozornili, že Řecko bude muset v případě potřeby v úsporách opatřeních ještě přitvrdit. Podobně se dnes vyjádřila i Evropská centrální banka. Řecká vláda přijala první podobný program již v zimě po vypuknutí krize, finanční trhy však tehdejší kroky nijak nepřesvědčily.

Představitelé fondu a Evropské komise také zdůraznili, že klíčem k úspěchu plánu bude získat pro něj podporu veřejnosti. Podle průzkumu z tohoto týdne je ovšem většina Řeků ochotna proti novým úsporám aktivně protestovat. Proti plánu už předem ostře vystoupily velké odborové svazy, zejména svaz státních zaměstnanců ADEDY, a na středu odbory plánují na protest proti vládním úsporám generální stávku. Řecká vláda předloží úsporný plán parlamentu příští týden.

Evropští činitelé doufají, že finanční pomoc Řecku zastaví dluhovou krizi v eurozóně, která se prostřednictvím finančních trhů začíná přenášet i na jiné slabé a zadlužené ekonomiky eura jako Portugalsko a Španělsko. Cílem plánu podle Atén a MMF je, aby se Řecko mohlo postupně vrátit na trhy dluhopisů, odkud v posledních týdnech odešlo, když mu úroky z vládních obligací v obavách investorů z platební neschopnosti země vzrostly do neúnosných výšek. Podle ministra financí Jorgose Papakonstantina by v případě úspěchu sanačního programu země značnou část poskytnutých peněz nevyužila.

Juncker po dnešním jednání prohlásil, že první peníze pro Řecko budou uvolněny ještě před 19. květnem, kdy Řekové musí splatit dluhopisy za 8,5 miliardy eur. Zástupce MMF uvedl, že peníze budou uvolněny nejdříve za týden a podle diplomatů by to mělo být v týdnu od 10. května.

V pátek 7. května se uskuteční speciální summit členských států eurozóny. Lídři se již zřejmě nebudou vracet k dnešnímu jednání, ale budou se snažit "vypracovat základní závěry z řecké krize", což zřejmě bude znamenat snahy o zpřísnění rozpočtových pravidel, signalizované zejména Německem.