Vyřešení stížnosti by mělo podle předsedy sdružení Jana Volejníka potvrdit či vyvrátit názor sdružení, že ani po osmi letech nebyly legislativně, a tedy ani v praxi, vyřešeny zásadní existenční otázky fungování odvětví ekologické likvidace autovraků.
"Mezi tyto otázky počítá sdružení financování činnosti sběrných a zpracovatelských míst či stabilizaci sítě zpracovatelů a zajištění její dostatečné technické a technologické úrovně," uvedl Volejník. Provozovatelům vrakovišť se rovněž nelíbí výjimka, která majitelům vraků umožňuje jejich vyřazení z registru bez dokladu o likvidaci. "Vybudování sítě zpracovatelských zařízení pak zcela ztrácí smysl," dodal.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové běží od ledna program na podporu systému pro nakládání s autovraky, který na likvidaci jednoho vozu přispívá zpracovatelům až 400 Kč. Obce mohou také žádat o příspěvek 2100 korun na likvidaci vozů, u kterých se nepodařilo zjistit majitele. Celkem program disponuje 200 miliony Kč. O změně výjimky, která umožňuje povinnost vraky ekologicky likvidovat, ministerstvo jedná s resortem dopravy, ale zatím bezvýsledně.
Ministerstvo životního prostředí eviduje celkem 533 vydaných povolení k nakládání s autovraky. Z toho je aktivních 366 zpracovatelů. Do dotačního programu je zařazeno 132 zpracovatelů.