Obchodníci podle Kovaříka loni zaznamenali výrazný nárůst poptávky po lisovaném či nezpracovaném chmelu, a to zejména v Německu. "Naopak granulovaného chmele vyvezli do Německa zhruba o 1000 tun méně. Celkově tedy klesl export chmele do Německa ve srovnání s rokem 2008 o 420,2 tuny. Na druhou stranu se zvýšil vývoz granulovaného chmele do Japonska, a to o 244 tun," uvedl.
Japonsko zároveň zůstává tradičně největším odběratelem, loni se podílelo na exportu více než 43 procenty. Český chmel odebraly v loňském roce kromě tradičních států i dvě nové země, Tchaj-wan a Zambie. "Celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl, tak stoupl na 77," doplnil Kovařík.
Mezi největší odběratele patří po Japonsku Německo, Polsko, Čína, Rusko, Belgie či Velká Británie. Mezi další významné zákazníky se řadí pivovary ve Finsku, Peru, Kolumbii, Novém Zélandu, Ukrajině, na Slovensku, v Rumunsku nebo Maďarsku.
Výnos loni dosáhl 1,25 tuny chmele z hektaru, zatímco v roce 2008 to bylo o 0,02 tuny více. Úrodu, stejně jako obsah hořkých látek, pozitivně ovlivnily příznivé klimatické podmínky na začátku vegetačního období. Vyššímu výnosu ale zabránilo kalamitní počasí koncem května a července. Vítr strhl 145 hektarů chmelnic, dalších 400 hektarů poškodily kroupy.
Výměrou chmelnic je Česko na čtvrtém místě za Německem, USA a Čínou.
Export tuzemského chmele: rok tun chmele 2001 5295 2002 5304 2003 4395 2004 4562 2005 5249 2006 4442 2007 4298 2008 4379 2009 4144
zdroj: Svazu pěstitelů chmele ČR