Klaus: ČR musí odolat převzetí podílu na placení škod v eurozóně

"My jsme do tohoto pochybného projektu nevstoupili a dlouhodobě se u nás o tom vede navýsost politická polemika," poznamenal Klaus. Přesvědčivý je přitom podle něj i postoj české společnosti, jejíž většina si podle průzkumů přijetí evropské měny nepřeje.

Podobně se podle Klause brání pomáhat bohatším Řekům i Slovensko, které je ale od loňského roku součástí skupiny zemí platících eurem. "Ale já jim musím brutálně odpovědět - vždyť jste to euro chtěli! Doufejme, že i řecká krize povede lidi k tomu, že si tyto věci budou umět dávat dohromady," uvedl.

Řecko se v současnosti potýká s vysokými dluhy. Evropská unie se ale obává, že řecká krize by se mohla rozšířit i na další země, především do Portugalska a Španělska. Například výnosy španělských i portugalských dluhopisů v poslední době rostou, což značně prodražuje financování jejich státního dluhu.

Za současnou situací Řecka podle Klause spíš než život "nad poměry" ale stojí nátlak na přijetí společné měny za neodpovídajících podmínek. "Není jediný důvod se Řekům posmívat. Nevidím problém v tom, že některé země chtějí být více socialistické a žít si nad poměry - to ať si každý zvolí podle svého. Já kritizuji ty, kdo Řekům vnutili, aby vstoupili do eurozóny, aby přijali měnu se zcela jiným kurzem, jinými úrokovými sazbami, než Řecku odpovídá," poznamenal Klaus. Řecko tím podle něj přišlo o možnost devalvovat vlastní měnu a tím se podobné krizi vyhnout.

Řecká krize podle Klause může vést v unii k ještě větší regulaci a centralizaci, ačkoli nadlouho posledním podobným krokem původně měla být nedávno schválená lisabonská smlouva. "A najednou jsou tady snahy začít regulovat bankovní systémy shora nebo centralizovat rozpočtovou politiku v jednotlivých zemích. To jsou věci, které by se nikdo neodvážil do lisabonské smlouvy napsat, protože by bývala nikdy neprošla," uvedl Klaus.