EU předložila proti krizi 750 miliard eur, finanční trhy zabraly

Ministři financí EU se v noci v Bruselu dohodli, že v případě potřeby poskytne eurozóna a Evropská komise členským zemím, které se dostanou do podobných potíží s dluhy jako Řecko, až 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč). Celý mechanismus, který má bránit šíření řecké krize, má platit tři roky a jeho celková výše by se spolu s příspěvkem Mezinárodního měnového fondu měla pohybovat kolem 750 miliard eur.

Země eurozóny se zavázaly poskytnout svým členům formou dvoustranných půjček až 440 miliard eur. Dalších 60 miliard eur Evropská komise vyčlení z rozpočtové rezervy. MMF by měl podle ministrů přidat 250 miliard eur, šéf fondu Dominique Strauss-Kahn však ve své reakci na rozhodnutí EU o žádné konkrétní sumě ze strany fondu nemluvil.

Stabilizační plán se České republiky přímo nijak nedotkne, řekl český ministr financí Eduard Janota. Hlavním garantem balíčku jsou země eurozóny a podle Janoty by se Praha finančně podílela případně jen zprostředkovaně, přes rezervy v unijním rozpočtu. "Nějaký přímý dopad na Českou republiku z celého dnešního jednání není žádný," řekl Janota.

Nejohroženějšími zeměmi eurozóny, které by podle ekonomů v blízké budoucnosti mohly potřebovat finanční pomoc, jsou Portugalsko, Irsko a Španělsko. Eurozóna již pomohla silně zadluženému Řecku, jemuž slíbila pro příští tři roky úvěry ve výši 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun). Dalších 30 miliard pro Řecko schválil v neděli Mezinárodní měnový fond.

Záměrem balíku bylo podle ekonomů zaskočit trhy nečekaně vysokou sumou a odstranit veškeré obavy z možného bankrotu. Podle výpočtů ekonomů by Portugalsku, Španělsku a Irsku stačilo do roku 2012 k refinancování splatných dluhů dohromady 444 miliard eur, pokud by všechny tyto země ztratily přístup na trhy.

Použití tak obří "palebné síly" se vyplatilo za asijské krize, kdy MMF poskytl rozsáhlou pomoc Thajsku, Indonésii a Jižní Koreji, i za poslední finanční krize, kdy na podzim 2008 Spojené státy prosadily záchranný finanční plánu v sumě 700 miliard dolarů. Mezi analytiky však přetrvávají pochyby, zda plán vyřeší dlouhodobé problémy slabých zemí eura a zda bude mezi politiky ohrožených států dost vůle ke tvrdým úsporným opatřením, které budou podmínkou případné pomoci.

Evropská centrální banka bude připravena pomoci ohroženým zemím eurozóny nákupy státních dluhopisů, což dosud odmítala. Nynější napětí na peněžních trzích pak zmírní obnovením dolarových úvěrů, které bankám pomáhaly za eskalace finanční krize na podzim 2008. ECB získá dolary v obnovených swapových dohodách s americkým Fedem, do nichž se zapojí i centrální banky Kanady, Británie, Švýcarska a Japonska. Před polednem německá Bundesbanka sdělila, že slíbené nákupy vládních dluhopisů na trhu již začaly a že se jich zúčastní všechny centrální banky zemí eura.

Západoevropský akciový trh díky záchrannému plánu prudce oživil z pátečního sedmiměsíčního minima a ke konci dopoledne získával jeho index již přes šest procent. Plán rovněž výrazně snížil úroky obchodovaných dluhopisů ohrožených zemí eura v čele s Řeckem. Na devizovém trhu od rána silně zpevňuje euro a jeho kurz se v Evropě už vrátil nad 1,30 dolaru.

Růst evropských akcií vedly akcie bank, jejichž oborový index STOXX Europe 600 vyskočil o zhruba 12 procent. Bankám se uleví zejména díky krokům ECB, které zmírní ochromení peněžních trhů vzniklé v posledních dnech za eskalace evropské dluhové krize. Pražská burza posílila o 6,42 procenta a koruna výrazně posílila proto dolaru.

Růstem reagovaly na evropský plán už akcie v Asii, protože obavy z šíření řecké krize v posledních týdnech doléhaly na globální trhy. Tokijský index Nikkei získal 1,6 procenta, jihokorejská burza posílila o 1,8 procenta a Hongkong hlásil růst o 2,5 procenta.

Na trhu dluh výrazně klesaly přirážky, které investoři požadují k úrokům okrajových zemí eura vůči německým dluhopisům. Řecká přirážka se tak snížila už o zhruba šest procentních bodů na dvacetidenní minimum 4,6 procentního bodu a ze svých maxim od zavedení eura sestoupily i úroky portugalských a španělských dluhopisů.

Výrazně se zmírnila averze investorů k riziku, která se minulý týden v obavách z šíření řecké krize podstatně zvýšila a začala trhy ochromovat. Vedle akcií tak dnes rostly zejména ceny komodit v čele s ropou. Cena americké lehké ropy dnes vzrostla po pátečním propadu na téměř tříměsíční minimum o více než tři dolary nad 78 dolarů za barel.