Brusel nastíní představy jak změnit od základů evropské finance

Přestože Rehn si za podobnou myšlenku vysloužil kritiku od politiků napříč celou Evropou, jde jen o jeho ideu a stejně tomu bude i v případě obsahu středečního návrhu. Zatím totiž nepůjde o legislativní návrh, ale jen o takzvanou komunikaci, tedy o soubor návrhů, o nichž je možné uvažovat. Z nich si většinou členské státy EU vyberou a komise je poté dopracuje.

Přijetí změn však v současnosti urychluje dluhová krize, která se šíří z Řecka i do dalších zemí eurozóny a ohrožuje stabilitu eura. Ministři financí EU sice schválili obří pomoc až ve výši 750 miliard eur, ale ta by mohla jen "uhasit" důsledky současné krize, ale nenapraví její příčiny. Ty jsou především dvě - porušování stávajících unijních rozpočtových pravidel a růst hospodářských rozdílů mezi jednotlivými zeměmi eurozóny.

"Souhlasili jsme s tím, že musíme daleko více koordinovat naše hospodářské politiky," uvedla již začátkem března německá kancléřka Angela Merkelová, která patří mezi jedny z největších zastánců změn unijních rozpočtových pravidel. V současnosti nesmí roční rozpočtový schodek zemí eurozóny i EU překročit hranici tří procent HDP a celkový dluh 60 procent HDP. Tyto limity však v současnosti porušuje drtivá většina zemí, aniž by se jim za podobné chování dostalo trestu.

Porušování pravidel, kterou jsou obsažena v takzvaném Paktu stability a růstu, je sice možné trestat vysokými finančními pokutami, nebo zastavením přílivu evropských dotací, EU však k podobnému kroku nikdy nepřistoupila a jednotlivé země, včetně Německa, se snažily pakt naopak oslabit. V současnosti však hovoří o nutnosti zavedení dalších sankcí, mezi něž může patřit například ztráta hlasovacích práv či vyloučení z eurozóny.

Detaily návrhu sice nejsou zatím známé, ale je zřejmé, že nemusí jít jen o kosmetickou úpravu pravidel. Ta by nejspíš jen prohloubila nedůvěru finančních trhů k evropské jednotné měně. "Oni vůbec neřeší problém, jen vyhazují spoustu peněz," citoval dnes internetový server Eurointelligence šéfa delegace EU při Mezinárodním měnovém fondu Marka Belkeho. Belke komentoval právě poslední snahy o záchranu eura ve formě masivní finanční pomoci. Podle něj jde ale jen o "dávku morfinu, která má stabilizovat pacienta" a unie musí přijmout opravdu zásadní změny.

Podobně na úpravy rozpočtových pravidel a hospodářských politik čekají i další ekonomové a nejistota se projevuje oslabenou důvěrou eura na trzích. Přestože evropští politici sršeli po schválení masivní finanční pomoci superlativy, evropská jednotná měna zažila v pondělí jen velmi dočasný růst a poté se znovu vydala ke svým dlouhodobým minimům vůči dolaru. Výnosy u dluhopisů, jejichž prodej pro státy EU začíná být neúnosně drahý, se sice snížily, ale nakonec se ukázalo, že jediným nákupčím byly nejspíš jen evropské centrální banky.

Investoři a někteří komentátoři však zůstávají skeptičtí k možnosti, že by EU představila dostatečně zásadní změny rozpočtových pravidel. "Myslíme si, že neexistuje jediný důkaz, že unie přijme balík změn, který by dokázal zaimponovat investorům. Během posledních deseti let pravidla sloužila jen k ukojení národních zájmů," dodává Eurointelligence. Podle uznávaných komentátorů Petera Booneho a Simona Johnsona si unie v současnosti zahrává a krize se může poměrně rychle ještě zhoršit.

Otázkou také zůstává, do jaké míry se Evropská komise postaví za regulaci finančních trhů, které jsou terčem kritiky mnoha evropských politiků, podle nichž právě trhy přispěly ke zhoršení současné krize. Merkelová se francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym již dali najevo, že budou usilovat například o zákaz spekulací se státními dluhy.

urm vju