Businesseurope: EU poroste letos o 1,1 pct, příští rok o 1,6 pct

Již v první polovině roku vykazuje podle výhledu ekonomika EU signály oživení podpořené zejména probouzením světového obchodu a průmyslové výroby. Tento proces prý však provázejí mnohá rizika. "Současné oživení bude oslabováno dluhovou krizí v řadě zemí EU, ale neočekává se, že by tato dluhová krize byla příčinou zvratu uvedeného vývoje,“ uvedl analytik svazu a současně člen ekonomického a finančního výboru Businesseurope Oldřich Körner.

Ekonomický výhled poukazuje i na klíčovou roli vývozu z evropských zemí. Hlavním tahounem mírného oživení je export, který má letos a v roce 2011 růst o pět procent, upozornil Körner. Exportní výkonnost evropské ekonomiky by podle něj mělo zvýšit oslabování eura, i když bude doprovázeno poklesem důvěry v evropskou ekonomiku, což se může projevit ve vyšší rizikové prémii a větší roztěkanosti na finančních trzích.

Míra nezaměstnanosti v EU se usadila na hodnotách pod hranicí deseti procent a vykazuje podle výhledu značné regionální rozdíly. Její snižování v důsledku tvorby nových pracovních míst se očekává až koncem roku 2011, poznamenal Körner. Podmínkou vzniku nových míst je rychlejší tempo růstu HDP. V zemích, které bojují s kombinací více makroekonomických nerovnováh, bude obrat k růstu zaměstnanosti trvat déle než u zemí s lepší makroekonomickou situací.

Evropští zaměstnavatelé nehledě na mírné oživování ekonomiky EU připomínají dopady recese. Více než čtyři pětiny respondentů (82 procent) upozorňuje na přetrvávající špatný přístup k financím a 74 procent poukazuje na nedostatečné využití kapacit. Tyto negativní faktory ovlivňují investiční rozhodování zaměstnavatelů, dodal Körner.

Evropský barometr připomněl, že země, které trpěly výraznějšími nerovnováhami, budou nést důsledky ekonomické recese déle než ostatní. Za největší hrozbu pro nastupující oživení označili přitom podnikatelé EU situaci ve veřejných financích. "Konsolidace veřejných financí spojená s omezováním veřejné i soukromé poptávky spolu s vyššími náklady při získávání jak zahraničních, tak domácích finančních zdrojů pro ekonomický rozvoj a nižší důvěra investorů budou brzdou jejich exitu s krize a oživení na trhu práce,“ podotkl Körner.

Co se týká České republiky při překonávání dopadů recese, výhled Businesseurope poukazuje na poměrně dobrá východiska tuzemské ekonomiky, která těží z výhody relativně vysoké odolnosti vůči krizi. "ČR má lepší šance překonat důsledky krize než země tzv. druhé kategorie, které trpí vysokou makroekonomickou nerovnováhou, zejména kombinací vysokého zadlužení veřejných financí, zahraničního zadlužení a vysoké nezaměstnanosti,“ uvedl Körner. Do skupiny tzv. druhé kategorie prý patří vedle Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska nebo Maďarska také Belgie, Velká Británie, Francie nebo pobaltské státy.

Veřejné zadlužení ČR se podle prognózy Businesseurope v období 2008 až 2011 zvýší zhruba z 30 procent HDP na 41 procent, zatímco průměr jeho zvýšení zemí tzv. první kategorie činí ve stejném období 14,76 procentního bodu a průměr zemí druhé kategorie dokonce 24,48 bodu. Zadlužení EU se ve stejném období zvýší z 60 procent na přibližně 80 procent HDP.

Rovněž vnější pozice ČR je navzdory dopadům krize příznivá, obchodní bilance v roce 2009 skončila historickým přebytkem a i letos směřuje k obdobnému výsledku. Úrovní nezaměstnanosti pod devíti procenty je ČR pod úrovní průměru EU s desetiprocentní mírou. Nicméně na trhu práce se podle výhledu očekává nejmenší progres při zlepšování situace české ekonomiky.