Lídři EU usilují o užší koordinaci ekon.politiky

17.06.2010 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


* Lídři EU jednají o řízení ekonomiky,...

...regulaci

* Sílí obavy, že Španělsko bude potřebovat finanční pomoc

* Roste tlak na transparentní zátěžové testy bank

BRUSEL, 17.června (Reuters) - Lídři Evropské unie ve čtvrtek zahájili jednání o způsobech, jak posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci ekonomické politiky. Doufají, že tak finančním trhům dají najevo, že dluhovou krizi eurozóny zvládnou.

Předmětem jednání dále bude zpřísnění finanční regulace s cílem zabránit další globální ekonomické krizi, včetně daně, jež by banky přiměla platit za budoucí krize. Současně sílí tlak, aby Evropa zveřejňovala výsledky zátěžových testů, jež kontrolují likviditu bank.

Sedmadvacet členských zemí, jež představují více než 500 milionů obyvatel, se dohodlo na záchranné síti v objemu 500 miliard eur, jež má pomoci sužovaným státům eurozóny, a na záchranném balíčku pro Řecko v hodnotě 110 miliard eur.

Nicméně přes opakované ujišťování se představitelům států a Evropské komisi nepodařilo zmírnit obavy, že Španělsko půjde v řeckých stopách a zažádá o finanční pomoc.

"Domnívám se, že pokud jde o veřejné finance, je situace Evropy křehká," řekl po příjezdu do Bruselu švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

"Myslím, že musíme ukázat vůdcovský a rozhodný postoj k Evropě... a koordinovat nutná opatření."

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jenž předsedá skupině Eurogroup ministrů financí eurozóny, v rozhovoru pro tisk připustil, že Španělsko čelí problémům, ovšem řekl, že to nebude konkrétním bodem programu summitu.

Předmětem jednání oficiálních představitelů budou závěry pracovní komise, jejímž úkolem bylo analyzovat reformy navržené s cílem zabránit dalšímu růstu zadlužení, posílit spolupráci a vytvořit trvalý mechanismus pomoci pro země s dluhovými problémy.

Lídři zemí se obecně shodují na potřebě užší koordinace ekonomické politiky, či "ekonomické vlády", ovšem mají rozdílné názory, jak postupovat.

Navzdory shodě v některých otázkách dosažené při pondělních jednáních přetrvávají názorové rozdíly mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, kteří stojí v čele největších ekonomik 16členné eurozóny.

Německo chce přísnější rozpočtovou disciplínu a podporuje, změny v základních dokumentech EU, aby bylo možné uvalit sankce na země, jež nebudou plnit rozpočtové cíle. Francie tento tvrdý postoj Německa nesdílí.

Evropští lídři zřejmě budou dále tlačit na zavedení evropské bankovní daně poté, co se největší světové ekonomiky na této dani nedohodly. Bankovní sektor je vnímán jako jeden z hlavních viníků globální ekonomické krize. [ID:nLDE65F24E]

Cílem je dohodnout se na společném postoji před summitem skupiny G20, jenž se bude konat v Torontu 26. a 27.června.

Evropští regulátoři také čelí sílícímu tlaku, aby zveřejňovali výsledky zátěžových testů jednotlivých bank, s cílem získat zpět důvěru trhu a překonat částečné zmrazení mezibankovních úvěrů.

Finský ministr financí ve středu řekl, že podpora průhlednějších zátěžových testů bank v Evropě roste, ovšem ne všichni jsou v této věci zajedno.

Pro další zprávy o EU klikněte na [EU/LOOK]

Pro další zprávy o eurozóně klikněte na [ID:nTOPNOW2]

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK