Pro světové akciové trhy byl loňský rok nejhorší od roku 2008

Dluhová krize se v létě začala šířit z malých okrajových zemí do největších ekonomik jižní Evropy, tedy Itálie a Španělska, což vyvolalo spekulace ohledně samého přežití měnové unie. Situaci v létě zhoršily i dluhové problémy Spojených států a signály útlumu rozvojových ekonomik v čele s Čínou.

To vše světové trhy po slibném vývoji prvního pololetí srazilo na přelomu července a srpna prudce dolů a do konce roku evropské burzy zůstaly na výrazně nižších úrovních a jinde jen ztěžka mazaly ztráty. Investoři se v létě kvůli zhoršení ekonomických vyhlídek začali stahovat i z trhů komodit, a podobně jako za finanční krize na podzim 2008, se přesunovali k nejbezpečnějším aktivům jako státním dluhopisům USA a Německa, ke zlatu a americkému dolaru.

Katastrofální byl loňský rok zejména pro evropské burzy, jejichž indexy v obavách z přetrvání a šíření dluhové krize téměř všude klesly a jedinou výjimkou bylo Irsko. Nejhůře dopadly podle očekávání Atény, kde se hodnota obchodovaných akcií propadla o více než 50 procent. Vesměs dvouciferné ztráty utrpěly největší burzy Evropy. To dopadlo i na střední a východní Evropu, kde burzy včetně Prahy klesly kolem 20 procent a zažily nejhorší propady od roku 2008.

Podobné ztráty byly pravidlem i ve východní Asii, tedy v Japonsku, Číně a Jižní Koreji. Lépe si vedly akcie v jihovýchodní Asii, kde některé burzy zaznamenaly mírný nárůst.

Americké akcie nakonec letní ztráty vesměs smazaly, protože ke konci roku trh povzbudily zlepšené vyhlídky domácí ekonomiky. Více než pětiprocentní růst Dow Jonesova indexu předčil výkon většiny ostatních světových burz. Celosvětový akciový index MSCI vykázal za loňský rok pokles o téměř deset procent.

Analytici předpokládají, že počátkem příštího roku bude pokračovat kolísavý trend minulých měsíců. Trh se bude zajímat zejména o vývoj dluhové krize v eurozóně a sledovat známky zpomalování globální ekonomiky. Zatímco v eurozóně se čeká dočasný návrat do recese a ekonomika USA se naopak začíná poněkud zlepšovat, investory bude nejvíce zajímat, zda dojde k obávanému výraznému zpomalení v Číně, která byla po finanční krizi hlavním motorem světové ekonomiky.

V létě se k eskalaci dluhové krize eurozóny přidaly i obavy z dluhových potíží USA, jimž agentura Standard & Poor´s jako první v historii snížila prestižní známku AAA. Tento vývoj spustil hromadný přesun investorů k bezpečným aktivům, a loňskými vítězi tak byly zejména německé a americké vládní dluhopisy. I přes snížení ratingu získaly investorům desetileté dluhopisy USA za celý rok téměř 17 procent, nejvíce od roku 2008. Obdobné německé obligace vzrostly v ceně o 31 procent.

Panika vedla i k nákupům dalších klasických bezpečných útočišť - zlata a švýcarského franku. V září se však růst cen zlata po vzestupu na rekordních 1920 dolarů za troyskou unci vyčerpal a od té doby žlutý kov ztratil 18 procent, i když za celý rok zaznamenal stále ještě desetiprocentní nárůst. Útěk ke švýcarskému franku, který nežádoucím způsobem zvyšoval kurz jeho měny, utnula švýcarská centrální banka počátkem září stanovením limitu pro kurz franku k euru.

Opět se vyplatily i investice do ropy, třebaže její cena výrazně kolísala a celkový růst o osm procent u americké WTI byl jen zhruba poloviční proti roku 2010. Komodity obecně ale kvůli oslabování globální ekonomiky loni ztrácely a jejich index Thomson Reuters-Jefferies CRB klesl o 8,3 procenta.

Procentní změny indexů světových burz za rok 2011:

Dow Jones (New York) +5,5 S&P 500 (New York) -0,003 Nasdaq (New York) -1,8 FTSEurofirst 300 (západní Evropa) -10,7 FTSE 100 (Londýn) -5,6 DAX (Frankfurt) -14,7 CAC-40 (Paříž) -17 FTSE MIB (Milán) -25,2 AEX (Atény) -52 SMI (Curych) -7,8 IBEX (Madrid) -13,1 PSI 20 (Lisabon) -20,4 IOI (Dublin) +0,6 PX50 (Praha) -26 BUX (Budapešť) -20,4 RTS (Moskva) -22 Nikkei 225 -18,9 KOSPI (Jižní Korea) -11 Hang Seng (Hongkong) -20 SE Composite (Šanghaj) -21,7 STI (Singapur) -17 Jakarta +3,2 Kuala Lumpur +0,8 TSX (Toronto) -11 Bovespa (Sao Paulo) -18,1 MSCI All-Country (svět) -9,5