Slovensko snížilo loni veřejný schodek na 4,6 procenta

26.01.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Bratislava 26. ledna (ČTK) - Schodek veřejných financí Slovenska loni klesl na 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z revidovaných 8,1 procenta výkonu ekonomiky v roce 2010. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Navzdory zlepšení hospodaření země třetí rok po sobě překročila tříprocentní hranici veřejného schodku, kterou předepisují pravidla Evropské unie.

"Dokázali jsme snížit deficit o 3,5 procentního bodu, což je druhé nejvýraznější ozdravení v historii Slovenska," řekl novinářům ministr financí Ivan Mikloš. Dodal, že hlavní část konsolidačních opatření tvořily úspory ve výdajích, zbytek navýšení příjmů.

Původně si Slovensko na minulý rok naplánovalo schodek 4,9 procenta HDP. Stávající vláda pravého středu po svém nástupu do úřadu v roce 2010 zvýšila některé daně a prosadila úsporná opatření včetně propouštění úředníků. Po pádu kabinetu premiérky Ivety Radičové loni na podzim a po snížení výhledu ekonomického růstu ale vláda ustoupila od původních ambicí stlačit veřejných schodek v tomto roce na 3,8 procenta výkonu ekonomiky.

Státní rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 4,6 procenta HDP. Podle opozice ale i některých analytiků si dodržení tohoto plánu vynutí přijetí nových opatření příští vládou, která vzejde z březnových předčasných voleb. "Bude potřebné, aby vláda, která přijde po volbách, pokračovala v tomto procesu. Zejména, aby se soustředila na rok 2013, kdy máme závazek snížit schodek pod tři procenta HDP," poznamenal Mikloš. Soudí, že další ozdravení veřejných financí si vyžádá také zvýšení některých daní, jako například daně z alkoholu nebo majetkových daní.

Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo po propuknutí světové hospodářské krize, vysoký deficit zaznamenala země zejména v letech 2009 a 2010. Opakování takového vývoje by měl zabránit loni schválený ústavní zákon, který má pod hrozbou sankcí zabránit vládě a samosprávě výrazně zvyšovat státní dluh. Tento závazek Slovenska má také přispět k tomu, aby dluhová krize v eurozóně výrazně nezhoršila pozici země na finančních trzích. Ratingová agentura Standard & Poor's ale dříve v tomto měsíci snížila rating devíti zemí Evropské měnové unie včetně Slovenska. Tento krok odůvodnila nedostatečnými politickými kroky evropských představitelů k řešení současných problémů eurozóny.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK