Eurozóna schválila nový záchranný úvěr pro Řecko

 

Dohoda povede k velmi výraznému snížení řeckého dluhu, řekl po jednání šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Dodal také, že jejím výsledkem by mělo být setrvání Řecka v eurozóně.

Záchranný úvěr Řecku poskytnou země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) a Atény už za něj přislíbily a schválily další sérii úspor a reforem. Dlouhá jednání se ale vedla o podmínce MMF, který si za svou účast vymínil, aby se řecký dluh do roku 2020 snížil na 120 procent hrubého domácího produktu. Protože analýzy ukazovaly, že dosavadní podmínky seškrtání řeckých dluhů vedou k poklesu jen na 129 procent, bylo nutné v Bruselu dlouze jednat o dalších úpravách plánu.

Díky dalším opatřením se nakonec dospělo k tomu, že zadlužení Řecka se do roku 2020 sníží na 120,5 procenta HDP ze současných zhruba 160 procent HDP. Soukromí věřitelé Řecka nakonec nabídli, že v rámci chystané výměny dluhopisů odepíšou až 53,5 procenta nominální hodnoty řeckého dluhu namísto původně dohodnutých 50 procent, a celkem tak ztratí 70 procent faktické hodnoty investic.

Ke snížení zadluženosti k vytyčené úrovni ale byl nutný i příspěvek vládních věřitelů. Země eurozóny tak snížily úroky za bilaterální půjčky Řecku a Evropská centrální banka (ECB) se vzdala zisku, který by měla z řeckých dluhopisů, které od května 2010 kupovala hluboko pod jejich nominální hodnotou.

MMF zatím o svém podílu na úvěru nerozhodl a jeho výkonná ředitelka Christine Lagardeová řekla, že rada MMF se tím bude zabývat asi druhý týden v březnu. Fond ale ještě před schůzkou v Bruselu uvedl, že jeho podíl bude menší než jedna třetina, kterou přispěl k minulé pomoci Řecku. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble později řekl, že MMF by mohl přispět částkou asi 23 miliard eur.

Šéf ECB Mario Draghi dohodu označil ze "velmi dobrou". Podle italského premiéra Maria Montiho, jehož země je ohrožena šířením dluhové nákazy z Řecka, jde o dobrý výsledek pro Řecko, trhy i eurozónu.

Kurz eura po oznámení dohody zamířil vzhůru a vůči dolaru vystoupil až na 1,3293 USD. Akcie v Evropě však oslabily, protože investoři na dohodu sázeli svými nákupy v minulých dnech a dnes si už jen vybírali zisky,.

Řecko, kterému se už na jaře 2010 mezinárodní partneři rozhodli dát první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur, kromě masivních dluhů sužují výrazný propad hospodářství a rozsáhlé protesty obyvatel proti škrtům a reformám. Atény musí 20. března musí splatit dluhopis v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez úvěru by zemi hrozil neřízený bankrot s těžko předvídatelnými dopady na celou evropskou ekonomiku.

Ministr Kalousek dohodu uvítal, pochybuje ale, že bude plně naplněna. "Ptáte-li se mě, zda také bude (program pro Řecko) beze zbytku naplněn tak, jak byl schválen, tak mám velké pochybnosti," uvedl Kalousek. Česká republika se přímo na nové pomoci Řecku podílet nebude, je ale možné její nepřímé zapojení přes MMF. Vláda nedávno rozhodla o možné další půjčce fondu ve výši 1,5 miliardy eur.

V trvalé řešení problémů Řecka příliš nevěří ani "trojka" mezinárodních věřitelů, tedy Evropská komise, ECB a MMF. Jejich důvěrná zpráva citovaná agenturami a médii uvádí, že se záchranou Řecka jsou spojena značná rizika. Pokud Atény nebudou sledovat cestu reforem, úspor a zvyšování konkurenceschopnosti, může se dluh do roku 2020 vrátit zpět na 160 procent. "Vzhledem k těmto rizikům zůstává program pro Řecko silně zranitelný a je otázka, zda je udržitelný," uvádí se ve zprávě.

Dnešní německé deníky se shodují, že ani druhý úvěr pro Řecko nebude poslední. Podle nich hrozí, že pomoc nakonec nebude stačit a záchrana Řecka před bankrotem se nezdaří.

Dohoda o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů soukromými věřiteli se českých bank podle Kalouska dotkne "naprosto minimálně". Postiženy tím budou sice možná některé matky českých bank, to ale podle něj nezasáhne do stability jejich českých dcer.