Slovenské MF zvýšilo odhad růstu ekonomiky na 2,3 procenta

15.03.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Bratislava 15. března (ČTK) - Slovenské ministerstvo financí dnes zvýšilo odhad letošního růstu slovenské ekonomiky na 2,3 procenta z dosavadních 1,1 procenta. Lepší vývoj hospodářství zmírní tlak na úsporná opatření, která by k ozdravení veřejných financí měla prosadit nastupující vláda levicového Směru-SD.

Novou prognózu zveřejnil dosluhující ministr financí Ivan Mikloš poté, co minulý měsíc jeho úřad snížil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) země z původních 1,7 procenta. Mezitím ale statistický úřad zveřejnil výsledky hospodářství za poslední čtvrtletí loňska, kdy HDP exportně orientované ekonomiky vzrostl překvapivě až o 3,4 procenta. Právě vyšší poptávka ze zahraničí spolu s rostoucí průmyslovou výrobou by měla podle Mikloše stát za silnějším růstem HDP v letošním roce.

Lepší vývoj hospodářství by měl přispět ke snížení letošního schodku veřejných financí na 4,4 procenta výkonu ekonomiky proti 4,6 procenta HDP, který naplánovala dosluhující vláda pravého středu. Loni podle nejnovějších údajů ministerstva financí veřejný schodek dosáhl pět procent HDP.

Vyšší hospodářský růst mírně sníží rozsah potřebných úsporných opatření, ke kterým bude muset přistoupit nastupující vláda, aby země dostála svému závazku snížit v roce 2013 veřejný schodek pod tři procenta výkonu ekonomiky. Předseda vítězné strany sobotních předčasných parlamentních voleb a pravděpodobný budoucí premiér Robert Fico se k dosažení tohoto cíle přihlásil. Jeho splnění si podle posledních odhadů ministerstva financí vyžádá opatření za 1,17 miliardy eur (28,8 miliardy Kč).

Ekonomové už upozornili, že dosavadní návrhy Směru-SD na vyšší zdanění bank, lidí s vysoce nadprůměrnými příjmy i nejziskovějších firem, hazardu nebo alkoholu díru ve státním rozpočtu zdaleka nevyřeší. Někteří politici dosluhující koalice tvrdili, že Směr-SD by mohl snížit objem peněz, které z povinných odvodů směřují na soukromé penzijní účty Slováků. Fico takovou možnost dosud nezmiňoval.

Ozdravení veřejných financí Slovenska se po dosažení tříprocentního limitu vyžadovaného Evropskou unií patrně nezastaví. Bratislava se totiž na rozdíl od Česka připojila k unijnímu paktu rozpočtové odpovědnosti, podle kterého by státy měly směřovat v podstatě k vyrovnanému či přebytkovému strukturálnímu rozpočtu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK