ČEZ potvrdil, že zvažuje prodej elektráren Počerady a Chvaletice

31.05.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 31. května (ČTK) - Energetická společnost ČEZ dnes oficiálně oznámila, že uvažuje o prodeji elektráren Počerady a Chvaletice. Zájem o ně již dříve projevily společnosti Czech Coal a EPH. Bezprostředním důvodem zamýšleného prodeje je nejistota dodávek uhlí od roku 2013 kvůli dosud neskončeným jednáním s dodavatelem paliva, společností Czech Coal, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Do obou elektráren je třeba investovat, aby splnily nové emisní limity platné od roku 2016.

Nabídky mohou podat i další uchazeči, uvedl ČEZ. "Konečné rozhodnutí o prodeji nebo o ponechání a rozvoji obou zdrojů ve vlastním portfoliu bude záviset zejména na výši nabídek, bilanci hnědého uhlí, kterým Skupina ČEZ bude v dalších letech disponovat, a ekonomické perspektivě provozovaní těchto zdrojů," sdělil mluvčí.

Obě elektrárny zatím neprošly druhou vlnou modernizace, která je nutná, aby splnily nové emisní limity. "Ta se týká elektráren Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Ať již jde o komplexní obnovu v případě Tušimic a Prunéřova nebo o výstavbu zcela nového bloku v Ledvicích, jde o investice v řádu nad 20 miliard korun," podotkl Kříž.

V současnosti je již shromážděná dokumentace pro předinvestiční prověrky zájemců a je připravovaná smluvní dokumentace. Zároveň se vyčleňuje elektrárna Počerady do samostatné akciové společnosti. Elektrárna Chvaletice byla vyčleněná s tímto záměrem už dříve. Vyčlenění obou elektráren umožní podle Kříže flexibilitu v probíhajících strategických jednáních.

Elektrárnu Počerady tvoří pět bloku s celkovým instalovaným výkonem 1000 MW. Do provozu byly uváděny v letech 1970 až 1977. V 90. letech byla elektrárna odsířena a její provoz ekologizován. Ročně elektrárna vyrobí zhruba šest TWh elektřiny spalováním hnědého uhlí z pět kilometrů vzdáleného lomu Vršany.

Celkový instalovaný výkon chvaletické elektrárny, kterou tvoří čtyři bloky, je 800 MW. Ppostavena byla v letech 1973 až 1979 na území bývalých Mangano-kyzových závodů. Emise oxidu siřičitého se snížily díky odsiřovacímu zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré vápencové vypírky. Odsíření bylo dokončeno v roce 1998.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK