V Česku bylo podle statistiky nejméně chudých v EU

13.06.2012 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Sociální politika členských zemí EU je velmi propracovaná. Přesto během posledních let výrazně stoupl počet chudých Evropanů. Každý šestý občan členských zemí EU je chudý! Nejméně chudých má Česko. Jaká je finanční hranice chudoby v jednotlivých zemích?

Míru chudoby v členských zemích EU pravidelně zveřejňuje Eurostat. Chudoba v evropském měřítku je samozřejmě jiná než v rozvojových státech. Chudí Evropané neumírají hlady či žízní, nenacházejí se v hrozném zdravotním stavu a nepřišli o střechu nad hlavou. Přesto se cítí i v Evropě desítky miliónů občanů vyřazeno z běžného života. Dle definice Eurostatu je chudý každý občan s nižším příjmem než 60 % mediánu mzdy.

Medián versus průměrná mzda

Medián mzdy je v některých zemích výrazně nižší než průměrná mzda. Na průměrnou mzdu dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, protože je „nadhodnocena“ nadstandardními příjmy nejlépe hodnocených zaměstnanců. Medián mzdy tak v praxi více odpovídá představě úrovni mzdy „průměrného zaměstnance“. Medián mzdy zjistíme, když seřadíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší. Zaměstnanec mající svou mzdu přesně uprostřed, pobírá medián mzdy. Medián mzdy je v Česku přibližně o 4 tisíce nižší než průměrná mzda. V západní Evropě je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mzdy ještě vyšší.

Chudoba je relativní

V každé zemi je tedy jiná hranice chudoby. Být chudým je tedy relativním pojmem. Chudý Lucemburčan by byl ve východní Evropě boháčem. V přiložené tabulce máme uvedenu i hranici chudoby. Zatímco v Rumunsku je chudý každý s ročním příjmem pod 1 222 euro, tak v Lucembursku je chudý každý s ročním příjmem pod 19 400 euro. V Česku je finanční hranice chudoby 4 235 euro za rok. Na porovnání finanční hranice chudoby je vidět rozdíl mezi západní a východní Evropou.

  • V absolutním vyjádření je hranice chudoby nejnižší v Rumunsku (1 222 € za rok), Bulharsku (1 810 € za rok), Litvě (2 436 € za rok), Maďarsku (2 544 € za rok), Polsku (2 643 € za rok) a Lotyšsku (2 722 € za rok).
  • Nejvyšší finanční hranice chudoby je v Lucembursku (19 400 € za rok), Dánsku (15 401 € za rok), Irsku (13 467 € za rok) a Finsku (12 809 € za rok).

Sociální dávky snižují chudobu

Velmi výrazně se na snižování chudoby v členských zemích EU podílí sociální dávky. Do hranice chudoby se totiž započítávají všecny příjmy, tedy i podpora v nezaměstnanosti či právě sociální dávky. V členských zemích Evropské unie je díky propracované sociální politice nižší míra chudoby než v ostatních zemích světa.

EU = 16,4 % chudých

Z údajů za rok 2010 žije v EU celkem 16,4 % chudých občanů s příjmem pod 60 % mediánu mzdy. Za chudého se tak považuje 80 miliónů občanů Evropské unie.

  • Nejvíce chudých občanů je v Lotyšsku (21,3 %), Portugalsku (21,1 %), Španělsku (20,7 %), Bulharsku (20,7 %), Litvě (20,2 %) a Řecku (20,1 %).
  • Nejméně chudých občanů je v Česku (9,0 %), Slovensku (12,0 %), Maďarsku (12,3 %), Slovinsku (12,7 %) a Švédsku (12,9 %).

Chudoba v Česku je sice nejnižší v Evropské unii, ale toto číslo se může rychle zvýšit. Vždyť nejvíce jsou v Česku chudobou postiženi důchodci a dlouhodobě nezaměstnaní. Důchody občanů s nižšími příjmy budou přitom v následujících letech vzhledem k legislativním změnám klesat. I valorizace důchodů bude nižší, než se předpokládalo. V Česku bude tedy stoupat především počet chudých penzistů.

Kdo je chudobou nejvíce ohrožen?

Nejvíce jsou chudobou v EU ohroženi penzisté, nezaměstnaní a děti. Práce výrazně snižuje riziko chudoby. Důvodem je institut minimální mzdy. Ve většině členských zemí EU se pravidelně minimální mzda zvyšuje. Česko je jednou z mála zemí, kde jsou bedětní občané pracující za minimální mzdu chudí. Důvodem je skutečnost, že minimální mzda se již od roku 2007 nezvyšovala. Za minimální mzdu však v Česku pracuje přibližně 1 % zaměstnanců.


Tabulka: Počet chudých v EU (v %, za rok 2010)

Země Chudoba
(v %)
Hranice chudoby
(v euro)
Česko 9,0
4 235
Slovensko 12,0
3 670
Maďarsko 12,3
2 544
Slovinsko 12,7
7 042
Švédsko 12,9
11 825
Finsko 13,1
12 809
Dánsko 13,3
15 401
Francie 13,5
12 027
Lucembursko 14,5
19 400
Belgie 14,6
11 768
Irsko 15,0
13 467
Nizozemí 15,5
12 175
Německo 15,6
11 278
Estonsko 15,8
3 436
Kypr 16,2
10 459
Velká Británie 17,1
10 263
Rakousko 17,6
12 371
Rumunsko 17,7
1 222
Polsko 17,9
2 643
Itálie 18,2
9 562
Řecko 20,1
7 178
Litva 20,2
2 436
Bulharsko 20,7
1 810
Španělsko 20,7
7 818
Portugalsko 21,1
5 207
Lotyšsko 21,3
2 722

Pramen: Eurostat, Stastics in focus 9/2012, Catalogue number: KS-SF-12-009-EN-N



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.