Většina občanů platí více na pojistném, než na dani z příjmu

09.08.2012 | , Finance.cz
DANĚ


Nejvíce většině zaměstnanců snižuje hrubou mzdu a OSVČ zisk sociální pojištění. Přestože se zpravidla věnuje větší pozornost dani z příjmu fyzických osob, tak pro větší daňovou položkou je povinné pojistné.

I při stejné mzdě odvedou zaměstnanci (OSVČ při stejném zisku) na dani z příjmu fyzických osob za rok rozdílné částky. Záleží, v jaké míře uplatní nezdanitelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění. U sociálního a zdravotního pojištění rozdíly nejsou. Při stejné hrubé mzdy (OSVČ zisku) je výše sociálního a zdravotního pojištění stejná. Povinné pojistné se nesnižuje.

Povinné pojistné u zaměstnance

Zaměstnanci je jeho zaměstnavatelem z hrubé mzdy sraženo 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění. Za výpočet o odvod povinného pojistného je zodpovědný zaměstnavatel. Dalších 34 % na povinném pojistném (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění) odvádí za zaměstnance zaměstnavatel.

Praktické výpočty

V přiložené tabulce jsme si vypočítali, kolik se své roční hrubé mzdy zaplatí na sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob bezdětný zaměstnanec, zaměstnanec s jedním dítětem a zaměstnanec se dvěmi dětmi. V případě, že u daně z příjmu je uvedeno znaménko mínus, tak zaměstnanec nezaplatí na dani z příjmu ničeho a ještě obdrží daňový bonus.

  • U bezdětného zaměstnance je povinné pojistné (sociální a zdravotní dohromady) vyšší než daň z příjmu fyzických osob do částky 250 000 Kč za rok.
  • Zaměstnanec s jedním dítětem odvede na povinném pojistném (sociální a zdravotní dohromady) více než na dani z příjmu dokonce do ročního příjmu přesahujícího 400 000 Kč.
  • Zaměstnanec se dvěmi dětmi odvede na povinném pojistném (sociální a zdravotní dohromady) více než na dani z příjmu dokonce do ročního příjmu přesahujícího 500 000 Kč.

A to ve všech případech přitom zaměstnanec využívá pouze základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti (13 404 Kč za celý rok na každé dítě). V případě, že by zaměstnanec uplatnil další slevy na dani (např. na manželku na rodičovské dovolené), nebo si snížil základ daně o nezdanitelné položky (např. odpočet úroků, zaplacené příspěvky na penzijním připojištění a životním pojištění), tak by platil na dani z příjmu ještě méně. Můžeme tedy říci, že většina zaměstnanců odvádí na povinném pojistném ještě více než na dani z příjmu.

Odvody na pojistném a dani z příjmu u zaměstnance (rok 2012)

Roční hrubý příjem Bezdětný zaměstnanec Zaměstnanec s 1 dítětem Zaměstnanec s 2 dětmi
Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu
100 000 6 500 4 500 0 6 500 4 500 -13 404 6 500 4 500 -26 808
150 000 9 750 6 750 5 310 9 750 6 750 -8 094 9 750 6 750 21 498
200 000 13 000 9 000 15 360 13 000 9 000 1 956 13 000 9 000 -11 448
250 000 16 250 11 250 25 410 16 250 11 250 12 006 16 250 11 250 -1 398
300 000 19 500 13 500 35 460 19 500 13 500 22 056 19 500 13 500 8 652
350 000 22 750 15 750 45 510 22 750 15 750 32 106 22 750 15 750 18 702
400 000 26 000 18 000 55 560 26 000 18 000 42 156 26 000 18 000 28 752
500 000 32 500 22 500 75 660 32 500 22 500 62 256 32 500 22 500 48 852
1 000 000 65 000 45 000 176 160 65 000 45 000 162 756 65 000 45 000 149 352

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Povinné pojistné u OSVČ

OSVČ rovněž odvádí zpravidla více na sociálním a zdravotním pojištění než na dani z příjmu. U nižších zisků je tento rozdíl ještě větší než u zaměstnanců. Důvodem je nutnost odvádět sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Odvody na pojistném a dani z příjmu u OSVČ (rok 2012)

Roční  zisk OSVČ bez dětí OSVČ s 1 dítětem OSVČ s 2 dětmi
Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu Sociální poj. Zdrav. poj. Daň z příjmu
100 000 22 023 20 361 0 22 023 20 361 -13 404 22 023 20 361 -26 808
150 000 22 023 20 361 0 22 023 20 361 -13 404 22 023 20 361 -26 808
200 000 29 200 20 361 5 160 29 200 20 361 -8 244 29 200 20 361 -21 648
250 000 36 500 20 361 12 660 36 500 20 361 -744 36 500 20 361 -14 148
300 000 43 800 20 361 20 160 43 800 20 361 6 756 43 800 20 361 -6 648
350 000 51 100 23 625 27 660 51 100 23 625 14 256 51 100 23 625 852
400 000 58 400 27 000 35 160 58 400 27 000 21 756 58 400 27 000 8 352
500 000 73 000 33 750 50 160 73 000 33 750 36 756 73 000 33 750 23 352
1 000 000 146 000 67 500 125 160 146 000 67 500 111 756 146 000 67 500 98 352

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Zvýšení zdravotního pojištění

Daňová reforma (pravděpodobně od roku 2014) počítá se zvýšením sazby zdravotního pojištění placeného zaměstnancem ze 4,5 % na 6,5 %. Vyšší odvody na zdravotním pojištění pocítí všichni zaměstnanci. To je zásadní rozdíl oproti změnám u daně z příjmu fyzických osob. Vyšší sazba daně z příjmu fyzických osob nemá vliv na občany s nízkými příjmy, protože vlivem slevy na dani na poplatníka neplatí na dani z příjmu ničeho.

Při zvýšení sazby zdravotního pojšitění o 2 % by již odváděli zaměstnanci na povinném pojistném 13 % (6,5 % na sociálním a 6,5 % na zdravotním pojištění. Odvody na pojistném jsou již nyní v Česku jedny z nejvyšších na světě.

Ve většině členských zemí OECD odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy na pojistném méně než 10 %. V Austrálii, Novém Zélandu neodvádí zaměstnanci na povinném pojistném ničeho. Na Islandu pouze 0,6 %, v Mexiku 1,4 %, Estonsku 2,8 %, Švýcarsku 6,1 %, Španělsku 6,4 %, Švédsku a Chile 7,0 %, Finsku 7,1 %, Kanadě a Irsku 7,3 %, USA 7,7 %, Koreji, Norsku a Izraeli 7,8 %, Velké Británii 9,2 % a Itálii 9,5 %.

Ještě větší rozdíly jsou u povinného pojistného placeného za zaměstnance zaměstnavatelem, které je v Česku velmi vysoké.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.