Klaus vetoval novelu, která zavádí energetické štítky pro budovy

Energetické štítky budou muset podle zákona, který budil rozpaky ve sněmovně a senátem prošel jen nejnižším možným potřebným počtem hlasů, od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy budu získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením. Nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici.

"Samotnou směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi. Protože zákon zakládá veřejnou podporu soukromému sektoru, zejména firem, které budou provádět instalaci vybraných zařízení využívajících ´obnovitelné´ zdroje energie a také státem požadované audity, na své si přijdou na úkor ostatních pouze obchodníci s technologiemi, které by za běžných podmínek byly neprodejné, a rovněž ti, kteří budou průkazy energetické náročnosti přidělovat a kontrolovat," odůvodnil prezident své veto.

Český zákon však jde podle prezidenta ještě dál, než vyžaduje EU. Nepřihlíží dostatečně k místním, například klimatickým, podmínkám či způsobu užívání budov. K vrácení zákona ho prý i z těchto důvodů ve svých dopisech vyzvali nejen jednotliví občané a jejich skupiny, ale i senátorské kluby ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

"Svým pojetím a účelem se zákon řadí vůbec k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškodlivějším zákonům, o jejichž podpis jsem byl jako prezident republiky kdy požádán. Je překvapivé, že takový zákon předložila tato vláda. Jsem přesvědčen, že důvody, které mě vedou k vrácení zákona, jsou dostatečně pádné k tomu, aby se Sněmovna nad ním ještě jednou zodpovědně zamyslela," odůvodnil jeho odmítnutí prezident republiky.