Co čeká českou ekonomiku?

05.10.2012 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Česká národní banka opět uvolnila měnové podmínky v naší ekonomice. Vláda naopak pokračuje v tažení za nižším schodkem státního rozpočtu. Jak reaguje česká ekonomika na protichůdnost fiskální a monetární politiky? Čeká nás růst nebo prohloubení recese a strašák jménem deflace?

Pro českou ekonomiku je stále charakteristické období hospodářského útlumu. Hospodářský útlum však sužuje i ostatní evropské ekonomiky. Finanční krize a následný ekonomický vývoj akcentoval v evropských ekonomikách význam vyrovnaných veřejných financí a státního rozpočtu. Uvědomění si míry vlastního zadlužení vedlo ke spuštění úsporných programů ve většině zemí, Českou republiku nevyjímaje. Odkládání řešení problému zadluženosti tak nutí země šetřit v období podlomeného hospodářského růstu a paradoxně je tak nyní významným faktorem tlumícím ekonomický růst. Tento scénář vývoje nyní platí i pro českou ekonomiku.

Úspory brzdou růstu?

Snižování zadluženosti naší ekonomiky je rozhodně pozitivem, jeho tempo by však mělo probíhat tak, aby nebylo přílišnou brzdou ekonomického růstu, neboť rostoucí ekonomika vytváří logicky nižší tlak na veřejné finance (např. nižší potřebou sociálních dávek, či potenciálně vyšším inkasem daní). V současné době však má fiskální politika poměrně výrazně restriktivní charakter (zejména v oblasti růstu nepřímých daní) bez významnějších prorůstových opatření. Důsledkem je pokles domácí poptávky, jakožto významného tahouna hospodářského růstu posledních let, a negativní očekávání domácností, která vytváří persistenci v jejich úsporném chování i do budoucna.

Česká ekonomika má oproti řadě evropských zemí nyní výhodu v tom, že disponuje autonomní měnovou politikou. Ta je na rozdíl od měnové politiky Evropské centrální banky šitá přímo na podmínky a stav naší ekonomiky. Po dalším snížení úrokových sazeb, ke kterému se ČNB odhodlala, jsou úrokové sazby v České republice na historicky nejnižší úrovni. ČNB tak dává jasný signál, že v české ekonomice převažují protiinflační tlaky, které jsou do velké míry živeny negativním očekáváním domácností. Paradoxem však je, že domácnosti jako takové pociťují spíše zdražování, jež je dáno růstem nepřímých daní. Dopady růstu nepřímých daní jsou však výjimkou z plnění inflačního cíle, a ČNB na ně tudíž nereaguje.

Konec recese? Nikoliv

Zůstává tedy otázkou, jakým způsobem zareagují na další uvolnění měnové politiky ekonomické subjekty, čili domácnosti a podniky. Zatím situace vypadá tak, že vládní restrikce jsou svým dopadem na ekonomiku převažující, a to zejména s ohledem na snižování výdajů českých domácností. Levnější úvěry mohou pomoci financování podniků, a tak alespoň částečně vrátit naší ekonomice pozitivní očekávání směrem do budoucna. Na změnu očekávání domácností si však s největší pravděpodobností budeme muset ještě počkat, a to až do odeznění výraznějších fiskálních restrikcí. Zatím se tak jako pravděpodobný scénář jeví setrvání české ekonomiky v recesi.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.