Fiskální politika

Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.


Cíle fiskální politiky:

  1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost,
  2. napomáhat zachování cenové stability,
  3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.


Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

  • princip progresivní daně z příjmu,
  • princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
  • existence subvencí do zemědělství,
  • státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskréční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

  • veřejné práce a výdajové programy,
  • programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,
  • konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,
  • konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů),
  • konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,
  • změny ve výši výdajů na státní správu apod.

Expanzivní fiskální politika

Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti a, ale zvyšuje se úroveň cen.


Restriktivní fiskální politika

Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Související články

Co týden dal? Státní dluh letos klesne poprvé od roku...

Co týden dal? Státní dluh letos klesne poprvé od roku...

19.12. | Lukáš Pololáník

Státní dluh Česka se podle ministra financí Andreje Babiše letos sníží meziročně o zhruba 20...

Pět případů, kdy OSVČ nemusí platit minimální zálohu na zdravotním pojištění

15.12.  | Petr Gola

Všechny OSVČ na hlavní činnost musí platit alespoň minimální měsíční zálohu. Pro rok 2015 je to částka 1 797 Kč. OSVČ na vedlejší činnost však nikoliv. Například zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností měsíční zálohy vůbec neplatí a zdravotní pojištění doplatí jednorázově.

Sedm rozdílů při platbě sociálního a zdravotního pojištění

26.11.  | Petr Gola

U platby sociálního pojištění a zdravotního pojištění nalezneme několik společných znaků. V některých aspektech se však značně liší. Kdy je potřeba platit zdravotní pojištění a sociální nikoliv? Podívejte se na vybraných sedm rozdílů.
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz
 
zavřít
Přihlášení

Zapomněl jsem heslo