Fiskální politika

Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.


Cíle fiskální politiky:

  1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost,
  2. napomáhat zachování cenové stability,
  3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.


Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

  • princip progresivní daně z příjmu,
  • princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
  • existence subvencí do zemědělství,
  • státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskréční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

  • veřejné práce a výdajové programy,
  • programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,
  • konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,
  • konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů),
  • konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,
  • změny ve výši výdajů na státní správu apod.

Expanzivní fiskální politika

Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti a, ale zvyšuje se úroveň cen.


Restriktivní fiskální politika

Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Související články

Co týden dal? OSVČ odvádí méně než zaměstnanec, má ale…

Co týden dal? OSVČ odvádí méně než zaměstnanec, má ale…

29.5. | Roman Müller

Živnostníci na dani z příjmu odvádějí zhruba třetinu toho, co zaplatí zaměstnanci. Odvod na zdravotní…

Odškodnění újmy na zdraví: Za bolestné dvojnásobek

23.4.  | Zbyněk Drobiš

Bolestné je podstatným nárokem, který poškození uplatňují v rámci odškodnění způsobené újmy na zdraví dopravní nehodou, lyžařským, sportovním nebo jiným úrazem. Pro znalost práv při odškodnění újmy na zdraví si představíme tématiku bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu.

Pojišťovny loni na povinném ručení vybraly více peněz, přesto musely zdražovat

2.4.  | Redakce

Podle prvních odhadů vybraly pojišťovny loni na povinném ručení více než v roce 2013. Důvodem je zvýšení počtu pojištěných vozidel a též mírný růst cen povinného ručení. Nárůst vybraného pojistného ale nepokrývá náklady pojišťoven. Podle České kanceláře pojistitelů (ČKP) se tak zřejmě potvrdí původní predikce, že trh povinného ručení loni skončil ve ztrátě 12 procent. Legislativní změny podle některých odborníků navíc v budoucnu zřejmě povedou k dalšímu zdražení služeb.
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz
 
zavřít
Přihlášení

Zapomněl jsem heslo