Fiskální politika

Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.


Cíle fiskální politiky:

  1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost,
  2. napomáhat zachování cenové stability,
  3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.


Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

  • princip progresivní daně z příjmu,
  • princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
  • existence subvencí do zemědělství,
  • státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskréční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

  • veřejné práce a výdajové programy,
  • programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,
  • konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,
  • konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů),
  • konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,
  • změny ve výši výdajů na státní správu apod.

Expanzivní fiskální politika

Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti a, ale zvyšuje se úroveň cen.


Restriktivní fiskální politika

Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Související články

Co týden dal? MF odhaduje růst HDP v letošním roce na 3,9 %

Co týden dal? MF odhaduje růst HDP v letošním roce na 3,9 %

31.7. | Lukáš Pololáník

Ministerstvo financí výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,9 procenta. Důvodem je…

Zvyšte si limity pojistného plnění z povinného ručení

7.7.  | Zbyněk Drobiš

Nový občanský zákoník změnil podstatným způsobem úpravu odškodnění újmy na zdraví a odškodnění pozůstalých, která umožňuje získat vyšší odškodnění. V rámci škodné události dopravní nehody by měl tedy motorista zvažovat, zda si nezvýšit limity pojistného plnění z povinného ručení.

Pojišťovny začaly vyplácet klientům více peněz za škody na zdraví

25.5.  | Redakce

Pojišťovny musí klientům vyplácet více peněz za škody na zdraví než v minulosti. Změna souvisí s aplikací nového občanského zákoníku. V některých případech jde i o trojnásobek původní částky. Zároveň se výrazně rozšířil okruh osob, které mají na tento druh odškodnění nárok. Škody na zdraví přitom tvoří nemalou část plnění pojišťoven u pojištění vozidel.
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz