Fiskální politika

Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.


Cíle fiskální politiky:

  1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost,
  2. napomáhat zachování cenové stability,
  3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.


Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

  • princip progresivní daně z příjmu,
  • princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
  • existence subvencí do zemědělství,
  • státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskréční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

  • veřejné práce a výdajové programy,
  • programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,
  • konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,
  • konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů),
  • konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,
  • změny ve výši výdajů na státní správu apod.

Expanzivní fiskální politika

Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti a, ale zvyšuje se úroveň cen.


Restriktivní fiskální politika

Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Související články

Co týden dal? Státní dluh se zdesetinásobil

Co týden dal? Státní dluh se zdesetinásobil

24.10. | Lukáš Pololáník

Státní dluh České republiky se za dobu její existence zdesetinásobil na 1,68 bilionu korun ke konci...

Dopravní nehoda a spoluodpovědnost chodce při jeho pochybení

23.10.  | Zbyněk Drobiš

Může chodec, který porušil své povinnosti při přecházení vozovky požadovat odškodnění způsobené újmy na zdraví? Jakou výši spoluodpovědnosti lze očekávat v těchto případech? Představíme si rozhodnutí Nejvyššího soudu, které řešilo obdobné otázky.

Pojištění zboží nemusí být plus

15.10.  | Redakce

Mnozí si rádi připlatí za jistotu, vyhnou-li se tak v budoucnu dalším výdajům třeba při nutnosti vyměnit prasklý displej u nového telefonu. Pojištění proti škodě a krádeži je čím dál populárnější. Záruka řeší vady, pojištění zase pamatuje na nechtěné pády, a to se přeci vyplatí. Nebo snad ne? Existují i nevýhody této vychvalované služby.
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz
 
zavřít
Přihlášení

Zapomněl jsem heslo