Fiskální politika

Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.


Cíle fiskální politiky:

  1. udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost,
  2. napomáhat zachování cenové stability,
  3. utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.


Vestavěné stabilizátory

Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

  • princip progresivní daně z příjmu,
  • princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
  • existence subvencí do zemědělství,
  • státní výkup zemědělských přebytků.

Záměrná opatření (diskréční politika)

Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu.Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:

  • veřejné práce a výdajové programy,
  • programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,
  • konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,
  • konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů),
  • konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,
  • změny ve výši výdajů na státní správu apod.

Expanzivní fiskální politika

Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod.

Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.

Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti a, ale zvyšuje se úroveň cen.


Restriktivní fiskální politika

Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů.

Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

Související články

Náhrada nemajetkové újmy u sekundárních obětí

Náhrada nemajetkové újmy u sekundárních obětí

1.9. | Zbyněk Drobiš

Nový občanský zákoník vymezil nové ustanovení, které umožňuje tzv. sekundárním obětem požadovat odškodnění…

Odškodnění sportovního úrazu při fotbalovém utkání

6.8.  | Zbyněk Drobiš

Nejvyšší soud vydal v nedávné době rozhodnutí, na základě kterého vymezil odpovědnost za škodu v případě porušení pravidel při fotbalovém utkání. Nejvyšší soud stanovil, že nikoliv každé porušení sportovních pravidel opravňuje poškozeného k požadavku náhrady škody na zdraví.

Odškodnění dopravní nehody: Náhrada nákladů na výživu pozůstalým

16.7.  | Zbyněk Drobiš

Pozůstalí po zemřelém následkem dopravní nehody mohou požadovat odškodnění náhrady nákladů na výživu na odpovědném subjektu, či přímo pojišťovně z titulu povinného ručení. Jakým způsobem nový občanský zákoník vymezuje tento nárok na odškodnění pozůstalých?
Investice Finance.cz
Rejstřík Finance.cz
Články Investujme.cz

    Zobrazit další články
    Články Firemnífinance.cz

      Zobrazit další články
      Investice - zajímavé odkazy

        Zobrazit další obsah
        Firmy - zajímavé odkazy

          Zobrazit další obsah
          Poradna finance.cz

            Zobrazit další dotazy