Postoj ČNB ke kurzu by změnily jen výrazné změny, ale ne daní

13.11.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 13. listopadu (ČTK) - Česká národní banka by zřejmě přehodnotila plán držet kurz u 27 koruny za euro v rámci devizových intervencí jen v případě, že by usoudila, že inflace poroste v budoucnu výrazně více, než očekává nebo že bude nadále hrozit deflace. Takovou situací si lze podle ekonomů představit například opakováním krize podobné té z roku 2008. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.

Naopak podle nich nebudou centrální bankéři brát v potaz případné úvahy o snížení daní, například DPH, protože centrální banka sleduje takzvanou jádrovou inflaci, tedy očištěnou od umělých zásahů například vlády.

"Zásadní pro ČNB při rozhodování, co dál s kurzem koruny, bude inflace," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Pokud se nezačne inflace vracet k cílovým dvěma procentům a budou nadále existovat tendence k pádu do deflace, lze si podle Marka představit, že ČNB posune cíl svých intervencí na vyšší hodnotu kurzu koruny. "Pokud by se však nastartoval rychlý růst ekonomiky a inflace se rychle otočila směrem nahoru a překročila horní hranici cílového pásma, tedy tři procenta, potom by ČNB nejspíše přemýšlela o exitu ze své mimořádné měnové politiky," uvedl.

I podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Michala Brožky je zjevné, že ČNB především zajímá inflace a její výhled. "Těch scénářů může být velká řada. Pokud by došlo na otřesy podobné roku 2008, pak by ČNB nemusela dělat nic a koruna by sama od sebe mohla oslabit na 28 až 29 korun za euro," uvedl. Podle něj ČNB bude držet kurz na hladině 27 koruny za euro beze změny zhruba do srpna 2014, pak dovolí koruně posílit na 26 korun za euro. Guvernér Miroslav Singer dnes uvedl, že kurzu koruny bude ČNB držet na plánované úrovni rok a půl.

"Aby ČNB přehodnotila svůj postoj, patrně by muselo dojít ke změně vnějších podmínek: Například by musela v eurozóně výrazně vzrůst inflace. Nebo by muselo dojít k velké finanční krizi jako na konci roku 2008," uvedla ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. Zároveň uvedla, že změna DPH ani žádných jiných daní by ČNB nepřinutila přehodnotit její přístup k intervencím. "ČNB totiž sleduje takzvanou jádrovou inflaci, tedy očištěnou od umělých zásahů například vlády," upozornila.

Zvýšení sazeb DPH od letošního roku zvýšilo inflaci o jeden procentní bod. Případné snížení minimálně dolní sazby, o kterém uvažují některé politické strany, by tak mohlo inflaci zase snížit.

"Vládní politika, ať už se týká daní či čehokoliv jiného, by neměla znamenat nutnost změny kursového režimu ČNB," uvedl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Externí šoky, které by přehodnotili přístup ČNB si lze podle něj představit různé. "Pravděpodobnější je ale testování tolerance ČNB finančním trhem ve směru dalšího oslabení koruny než posílení," uvedl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK