Ministři financí eurozóny diskutují o detailech bankovní unie

"Dnes večer budeme mluvit hlavně o problematice resolučního mechanismu," poznamenal po příchodu na jednání šéf takzvané Euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Další části vznikající bankovní unie jsou podle něj už fakticky hotovy - jak jednotný bankovní dohled startující v roce 2014, tak dohoda na vzniku národních záchranných fondů, které mají od roku 2016 naplňovat samotné banky. Domluveno je i to, že na záchranu té které banky budou muset do určité částky nejprve přispět její akcionáři, nebo budou muset tratit její věřitelé. Do sebe tak postupně zapadá několik původně oddělených či pouze nepřímo propojených snah o různé změny evropského bankovního sektoru.

Dohled a také následný mechanismus pomoci označovaný jako SRM (Single Resolution Mechanism) mají přímo pokrývat přibližně 130 z více než 8300 bank unie, které představují zhruba 85 procent unijního bankovního sektoru. Dosáhnout ale ve spolupráci s národními orgány dohledu bude moci také na další banky.

Ani minulé jednání unijních ministrů financí před týdnem ale nevyřešilo všechny detaily vzniku jednotného evropského fondu, který by naplnily samotné banky. Týden starý kompromis přinesl mechanismus společného fondu, tvořeného po desetiletí postupně se spojujícími "národními přihrádkami". Ministři budou dnes i ve středu zřejmě pilovat i týden starý námět nových mezistátních smluv, které mají pokrývat právě přesuny peněz na evropskou úroveň.

Komplikovaný mechanismus je výsledkem snahy uklidnit výhrady Německa. To upozorňovalo, že bez nových dohod nebude možné naplnit společný fond z peněz samotných bank a bylo by potřeba složitě měnit současné unijní smlouvy. Naproti tomu především jižní křídlo eurozóny volalo po rychlém vzniku jednotného fondu.

Dohody podle diplomatů nyní předpokládají, že fond bude zcela naplněn až kolem roku 2026, kdy by do něj banky měly poskytnout 50 až 60 miliard eur. Už teď tak ale chybí domluva, co dělat v případě, že tyto peníze nebudou ve velké bankovní krizi stačit. Návrhy na zapojení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy veřejných peněz například prostřednictvím půjčky do SRM, se zatím nelíbí především severním zemím unie. ESM, ve kterém je téměř 500 miliard eur, je ale určen pouze k pomoci státům.

Dohoda není ani nad způsobem rozhodování a hlasování v radě fondu o spuštění rezolučního mechanismu či ukončení činnosti té které banky. Podle kompromisu z minulého týdne by rada své rozhodnutí sdělila Evropské komisi, konečné slovo by v případě jejich sporu měly členské země. Kritici ale připomínají, že podobný mechanismus zapojující desítky lidí v podstatě vylučuje rychlou a rozhodnou reakci.

Ministři financí by dnes a ve středu měli připravit definitivní dohodu pro své nadřízené, kteří se do Bruselu sjedou ve čtvrtek a v pátek na evropský summit. Na uzavření politické dohody o podobě resolučního mechanismu si dali sami politici čas do konce roku. Chtějí totiž stihnout následná jednání s Evropským parlamentem tak, aby byla pravidla přijata ještě před květnovými evropskými volbami.

Vlastní pozici pro jednání se členskými zeměmi o mechanismu SRM dnes přijal významný hospodářský výbor europarlamentu. Europoslanci zdůraznili potřebu co nejjednoduššího rozhodovacího mechanismu a také jednoho rezolučního fondu ve výši procenta pojištěných vkladů. Ten by si před svým naplněním z příspěvků bank mohl půjčovat od jiných evropských nástrojů, tedy například z ESM či unijního rozpočtu.