Čeští pěstitelé v roce 2013 sklidili celkem 5330 tun chmele

Po výnosově slabém ročníku 2012 byl podle Kovaříka ten loňský pod silným vlivem počasí. Dlouhá zima posunula a zpomalila vývoj rostlin. V červnu způsobily na chmelnicích škody povodně. "Výsledkem je průměrný výnos. Oproti předcházejícímu roku, který byl ale velmi podprůměrný, se zvýšila celková sklizeň o tisíc tun. Tradičně nejvíce kvalitního českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Stejně jako v roce 2012 má veškerá produkce loňského roku odbytiště v rámci dlouhodobých smluv s odběrateli," uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler.

Chmel pěstovaný prvním rokem (tzv. výsaz) zabíral 200 hektarů. Na stejné rozloze chmelnic se loňská úroda nesklízela kvůli poškození povodněmi. Jak velké škody budou na rostlinách,lze podle Kovaříka v tuto chvíli jen odhadovat. Stav rostlin bude zřejmý na jaře. "Přes všechny škody způsobené mrazy v roce 2012 a povodněmi došlo v roce 2013 i díky podpoře ministerstva zemědělství k nárůstu zájmu o certifikovanou sadbu, a tak očekáváme do dalšího roku vysoké procento obnovy porostů," sdělil Kovařík.

Chmel se vloni v Česku pěstoval na 4319 hektarech půdy. O rok dříve to bylo zhruba o 50 hektarů víc. V posledních deseti letech se plocha osazená chmelem v republice každoročně snižuje.

Největší podíl na produkci chmele měla vloni odrůda Žatecký poloraný červeňák, s 4365,7 tuny dosáhla 82 procent sklizeného chmele. Na Žatecku jí bylo sklizeno 3377,1 tuny o výnosu 1,13 tuny z hektaru.

Vlivem počasí je letošní obsah alfa hořkých látek v českém chmelu mírně podprůměrný. "Je to ročníková záležitost, v posledních letech jsme byli u Žateckého poloraného červeňáku svědky vyšší alfy a v letošním roce jsme se vrátili na standardní dlouhodobou úroveň," dodal Pázler.

luc dr