Zdanění vína v zemích OECD

V přiložené tabulce máme uvedeno 26 členských zemí OECD. Ve 12 členských zemích (včetně Česka) není spotřební daň u tichého vína zavedena a v 8 zemích není zavedena spotřební daň ani u šumivého vína. Zpravidla není spotřební daň zavedena ve vinařských zemích, například Španělsku, Itálii a Portugalsku. Ve Francii je zavedena minimální spotřební daň z evidenčních důvodů.

Nejvyšší spotřeba vína v litrech na jednu osobu je v Lucembursku, Francii, Portugalsku, Itálii, Slovinsku a Švýcarsku. Ve všech zemích více než 5 litrů čistého alkoholu za rok na osobu.

Zdanění vína v Česku

Tiché víno nepodléhá v Česku spotřební dani. Šumivé víno (sekt) však ano. Šumivé víno se vyrábí zpravidla kvašením vinných hroznů. Spotřební daň u šumivého vína činí 2 340 Kč na hektolitr. Litr sektu je tedy v Česku zatížen spotřební daní ve výši 23,40 Kč. V tabulce máme všechny spotřební daně přepočteny na koruny aktuálním směnným kursem a zaokrouhleny na celé koruny.

Trendem je zvyšování spotřební daně

V zemích OECD, kde je spotřební daň u vína stanovena, se v posledních letech spotřební daň zvýšila. Zvyšování nepřímých daní, tedy i spotřebních daní, je světovým trendem především z důvodu tlaku na zvyšování státního daňového výnosu. Mimo spotřební daň se odvádí z vína i DPH. Víno podléhá přitom v zemích OECD základní sazbě DPH. Nejvyšší sazba DPH je v Maďarsku (27 %), Norsku, Švédsku a Dánsku (25 %).

Nejvyšší daně u vína? Ve Skandinávii

Jak vidíme z přiložené tabulky jednoznačně je nejvyšší spotřební daň u vína v zemích Skandinávie. Pouze v Rakousku, Řecku, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku a Švýcarsku se neplatí spotřební daň ani u tichého vína, ani u šumivého vína. V Německu, Česku, Slovensku a Maďarsku se platí spotřební daň u šumivého vína.

Nejvyšší spotřební daň u litru tichého vína je v Norsku (171 Kč), Irsku (116 Kč), Velké Británii (100 Kč), Finsku (93 Kč) a Švédsku (68 Kč).

Nejvyšší spotřební daň u litru šumivého vína je v Irsku (233 Kč), Norsku (171 Kč), Velké Británii (129 Kč), Finsku (93 Kč), Nizozemí (70 Kč) a Švédsku (68 Kč).

Kdo žije nejdéle?

Očekávaná délka dožití je z členských zemí OECD u mužů i žen vysoká v Skandinávských zemích, Francii, Itálii a Španělsku. Ve Skandinávii je dlouhověkost připisována velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu Seveřanů, kteří hodně sportují, téměř nekouří a neholdují alkoholu. Jihoevropané mají rádi víno a zábavu a nepřipouští si tolik stres.

Zdanění vína ve vybraných zemích OECD (údaje za rok 2014)

Pramen: OECD, Tax Database, Table 5.2. Taxation of wine

Poznámka: přepočteno aktuálním kursem ze dne 23. 3. 2015