Studie: Roční potřeba hnědého uhlí klesne z 43 na 15 mil. tun

16.06.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 16. června (ČTK) - Roční potřeba hnědého uhlí v Česku klesne do roku 2050 zhruba ze 43 milionů tun na 15,2 milionu tun. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím, kterou pro ministerstvo průmyslu (MPO) vypracovala expertní společnost Vupek Economy, jež se zabývá poradenstvím v oblasti energetiky a životního prostředí. Materiál však zároveň tvrdí, že pro pokrytí všech potřeb odběratelů je nezbytné úplné prolomení takzvaných těžebních limitů. Podle MPO bude prognóza sloužit pouze jako jeden z dílčích podkladů k posouzení problematiky limitů, samo není se závěry studie plně spokojeno.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dnes ČTK řekl, že jde pouze o jednu z dílčích studií, která po vypořádání výhrad MPO a zapracování některých chybějících dat poslouží jako podklad k chystané Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR. \"Problematiku těžebních limitů je potřeba před rozhodnutím posoudit v mnohem širším kontextu, než se kterým tento dokument pracuje. I proto jsou zadány další studie, které zkoumají sociálně-ekonomické dopady jednotlivých variant či jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ty budou hrát při samotném rozhodování neméně důležitou roli,\" dodal Mládek.

Studie o socioekonomických dopadech by měla být podle dřívějších informací hotova do konce měsíce, materiál o dopadech na životní prostředí pak do srpna.

Autoři aktuální studie sami přiznávají rozpor se schválenou Státní energetickou koncepcí (ASEK). Nová prognóza bere proti koncepci podle nich do úvahy mimo jiné zvýšení výchozích stavů zásob hnědého uhlí o podmíněně vytěžitelné zásoby. Na rozdíl od ASEK proto materiál počítá i krátce po roce 2040 s těžbou v lomu Nástup-Tušimice, kde těží Severočeské doly a lomech Sokolovské uhelné. \"ASEK počítá s ukončením těžby na těchto lomech dříve, kolem roku 2037,\" připomíná materiál.

Studie ale zároveň dodává, že i přes pokles potřeb je pro jejich pokrytí nezbytné prolomení těžebních limitů, a to ideálně v plném rozsahu. Varianty částečného prolomení na Bílině nebo na Bílině a lomu ČSA, patřícího Severní energetické, o kterých se také uvažuje, označuje prognóza za krátkodobá řešení. \"Optimální průběh bilance zdrojů hnědého uhlí a jeho potřeb má šanci zajistit pouze varianta úplného uvolnění, tj. na obou lomech,\" dodává materiál.

S tím však nesouhlasí například zástupci Teplárenského sdružení ČR (TSČR). \"V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,\" řekl ředitel sdružení Martin Hájek.

MPO v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity stanovenými v roce 1991 dále naložit. Kromě zachování nebo úplného prolomení limitů, které doporučuje nová prognóza, je ve hře také pouze prolomení limitů v lomu Bílina. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) navrhl ale i posunutí limitů v lomu ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Při neprolomení limitů bude podle ministerstva do budoucna k dispozici 730 milionů tun uhlí, částečné prolomení v lomu Bílina by přineslo 100 až 120 milionů tun. Pokud by došlo k prolomení i na lomu ČSA, bylo by možné využít dalších 50, při úplném prolomení až 250 milionů tun hnědého uhlí.

Nezávisle na ministerstvu si již dříve nechal zpracovat studii vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Studie, kterou pro něj údajně zdarma vypracovala společnost Carbounion Bohemia patřící podnikateli Petru Pauknerovi, doporučuje prolomení limitů jen na dole Bílina.

Prolomení limitů požadují těžební společnosti i její odbory. Proti jakémukoliv prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.

Základní projekce potřeb hnědého uhlí v ČR podle sektorů jeho užití (v tis. tun) rok ČEZ z toho: teplárny ČEZ z toho:elektrárny ČEZ Ost. veřejné elektrárny Veřejné teplárny Závodní teplárny Celkem zvlášť velké Ostatní velké zdroje Střední zdroje Domácnosti Ostatní spotřeba Spotřeba celkem 2013 22528 2370 20158 6585 2947 4749 36808 828 79 1671 576 39959 2014 22106 2367 19739 7058 2383 4624 36171 771 75 1658 570 39245 2015 25441 2805 22636 7513 2397 4988 40339 625 70 1620 520 43174 2020 22006 2320 19686 7513 2361 5167 37047 320 45 1390 230 39032 2025 18945 1970 16975 8199 2213 5684 35041 290 10 1180 150 36671 2030 17356 1430 15926 8199 2057 5959 33571 250 10 1020 50 34901 2035 16456 1430 15026 8199 2056 5617 32328 200 10 965 50 33553 2040 9156 130 9026 8199 1354 5254 23963 200 10 850 50 25073 2045 8000 0 8000 3176 1137 2344 14657 150 10 745 50 15612 2050 8000 0 8000 3176 1125 2075 14376 150 10 635 50 15221

Zdroj: Vupek Economy.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK