Vrácení solidární daně

11.02.2016 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Někteří zaměstnanci odvedli během roku v některém měsíci solidární daň, přestože jejich standardní příjmy jsou pouze mírně nadprůměrné. Např. z důvodu obdržení odstupného. Za jakých podmínek lze obdržet odvedenou solidární daň zpátky? Ukážeme si na praktickém příkladu.

Jestliže v některém měsíci roku 2015 byla zúčtovaná mzda vyšší než 106 444 Kč, potom byla zaměstnanci ze mzdy nad tuto částku sražena mimo standardní 15% daň z příjmu fyzických osob i 7% solidární daň. V praxi může být solidární daň sražena jen výjimečně z důvody obdržení odstupného. Z odstupného se odvádí daň z příjmu fyzických osob jako ze standardní mzdy. Ze zákonného odstupného se neodvádí pouze povinné pojistné. Odstupné náleží zaměstnanci v případě, že je pracovní poměr ukončen z důvodů, na kterých nenese vinu, např. z důvodu zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti zaměstnance. Zákoníkem práce je stanovena pouze minimální výše odstupného, zaměstnanec může však obdržet i vyšší odstupné. Odstupné náleží ve výši jednonásobku průměrného výdělku zaměstnance, když pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku průměrného výdělku, když pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Praktický příklad

Paní Nováková měla v lednu až červenci hrubou měsíční mzdu 35 000 Kč u zaměstnavatele A. Z důvodu organizačních změn byl pracovní poměr ukončen dohodou a paní Nováková ve výplatě za červenec, tedy v srpnu obdržela i odstupné ve výši 105 000 Kč. Zúčtovaný příjem ve výplatě za červenec byl tedy 140 000 Kč (35 000 Kč za červenec plus odstupné 105 000 Kč). Paní Nováková již od července začala pracovat pro zaměstnavatele B, kde měla hrubou mzdu 30 000 Kč. Jak vysokou daňovou vratku paní Nováková obdrží zpět po vyplnění daňového přiznání, když uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka?

K vyplnění daňového přiznání bude paní Nováková potřebovat od zaměstnavatele A i zaměstnavatele B "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015".

U zaměstnavatele A měla paní Nováková podepsáno pro měsíce leden až červenec 2015 prohlášení k dani. Při výpočtu daně z příjmu se ve všech měsících uplatnila základní sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Záloha na dani z příjmu se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 34 %). Z odstupného dle zákoníku práce zaměstnavatel přitom povinné pojistné neplatí.

  • Měsíční záloha na dani z příjmu tak byla za měsíce leden až červen 4 965 Kč (35 000 Kč x 1,34) x 15 %) - 2 070 Kč).
  • Za červenec potom 23 064 Kč ((35 000 Kč x 1,34 + 105 000 Kč) x 15 % - 2 070 Kč) + (140 000 Kč - 106 444 Kč) x 7 %)). V červenci totiž byla zaplacena i solidární daň ve výši 2 349 Kč (140 000 Kč - 106 444 Kč) x 7 %).
  • Celkově odvedená daň z příjmu zaměstnavatelem A byla tedy 52 854 Kč (4 965 Kč x 6 měsíců + 23 064 Kč).

U zaměstnavatele B měla paní Nováková podepsáno prohlášení k dani až pro měsíce srpen až prosinec.

  • Při výpočtu čisté mzdy v červenci nemohla být uplatněna sleva na poplatníka, neboť byla uplatněna při výpočtu čisté mzdy u zaměstnavatele A.
  • Za červenec byla odvedena daň z příjmu ve výši 6 030 Kč (30 000 Kč x 1,34) x 15 %).
  • Za srpen až prosinec potom 3 960 Kč (30 000 Kč x 1,34) x 15 %) - 2 070 Kč).
  • Celkové odvody na dani z příjmu u zaměstnavatele B byly 25 830 Kč (6 030 Kč + 3 960 Kč x 5 měsíců).

Údaje z potvrzení od zaměstnavatele A

Text Částka

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

350 000 Kč

(35 000 x 7 měsíců + 105 000)

Úhrn povinného pojistného

83 300 Kč

(245 000 x 34 %)

Základ daně

433 300 Kč

(350 000 + 83 300)

Skutečně sražená záloha na dani

52 854 Kč

Solidární zvýšení daně u záloh

7. měsíci

vlastní výpočet autora

Údaje z potvrzení od zaměstnavatele B

Text Částka

Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti

180 000 Kč

(30 000 x 6 měsíců)

Úhrn povinného pojistného

61 200 Kč

(180 000 x 34 %)

Základ daně

241 200 Kč

(180 000 + 61 200)

Skutečně sražená záloha na dani

25 830 Kč

(6 030 + 3 960 x 5 měsíců)

vlastní výpočet autora

Potvrzení o příjmech od obou zaměstnavatelů budou základem pro vyplnění daňového přiznání.

Daňové přiznání paní Novákové za rok 2015

Text Částka

Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů

530 000 Kč

(350 000 + 180 000)

Úhrn povinného pojistného

144 500 Kč

(83 300 + 61 200)

Základ daně

674 500 Kč

(530 000 + 144 500)

Daň z příjmu

101 175 Kč

(674 500 x 15 %)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Daň po slevě

76 335 Kč

(101 175 - 24 840)

Sražené zálohy na dani

78 684 Kč

(52 854 + 25 830)

Přeplatek na dani

2 349 Kč

vlastní výpočet autora

Po podání daňového přiznání za rok 2015 vznikne paní Novákové nárok na daňovou vratku ve výši 2 349 Kč. Částka přesně odpovídá zaplacené solidární dani ve výplatě za červenec. Důvodem vzniku přeplatku je, že měsíčně se solidární daň platí z výplaty nad 106 444 Kč, zatímco za celý rok 2015 z částky nad 1 277 328 Kč. Zaměstnanci, kteří během roku zaplatili solidární daň, přičemž roční rozhodný příjem nemají nad limit, jako paní Nováková v názorném příkladu, obdrží daňovou vratku a zaplacenou solidární daň obdrží zpět.