Dubnové mrazy způsobily ovocnářům škody za čtvrt miliardy korun

"Vůbec největší škody jsou u třešní, kde očekáváme pokles sklizně o zhruba 70 procent. U hrušek čekáme pokles asi o polovinu a u jablek zhruba o 20 procent," řekl Ludvík. Propad sklizně u třešní je podle něj o to horší, že jde o téměř jediné ovoce, po němž je v Evropě poptávka a jeho ceny jsou na slušné úrovni.

Pro řadu ovocnářů tak bude letošní rok velmi těžký. "Úroda třešní bude letos asi o polovinu nižší a na tržbách ztratím kolem 400.000 korun. Zřejmě budu muset omezit některé investice," řekl ovocnář z Ostroměře na Jičínsku Petr Kareš, který má třešně na šesti hektarech. Ovocnáři přitom nepředpokládají, že by kvůli menší úrodě vzrostly farmářské ceny ovoce.

Pokud si budou chtít čeští spotřebitelé koupit třešně, budou zřejmě odkázáni na dovozové zboží. "Je však otázkou, zda například třešně z Německa budou kvůli vysoké ceně prodejné. Jejich cena by se na pultech pohybovala kolem 180 korun za kilogram, zatímco české třešně obvykle stojí 40 až 50 korun," řekl Ludvík. Nabídky jablek, kterých se ročně sklidí kolem 160.000 tun, by se nižší sklizeň dotknout neměla.

Mrazy, proti nimž se nelze u pojišťoven pojistit, nejvíce poškodily výsadby v Ústeckém a Libereckém kraji a části středních Čech, o něco menší ztráty hlásí ovocnáři z jižních a východních Čech. Naopak sadů na Moravě se dubnové mrazy téměř nedotkly, a úroda meruněk a broskví by tak neměla být ohrožena.

Ranní teploty se kolem 21. dubna pohybovaly nejčastěji od minus dvou do minus čtyř stupňů Celsia. V některých ovocnářských lokalitách bylo až osm stupňů pod nulou. Naposledy mrazy způsobily vážnější škody v roce 2002. Tehdy pomrzly meruňky v květu natolik, že jejich úroda spadla o 60 procent na pouhých 1434 tun.

Ročně se v ČR v intenzivních sadech sklidí kolem 200.000 tun ovoce v přibližné hodnotě 1,3 miliardy korun. Mrazy nejvíce poškozených třešní se v minulých šesti letech sklízelo od 1500 do 2900 tun ročně.