Experti: Domácnosti by měly dát přednost hypotékám s delší fixací

Například zvýšení úrokové sazby o půl procentního bodu v některých případech znamená navýšení měsíční splátky až o 1000 korun. "Pokud by si domácnost vzala tři miliony korun, tak růst sazeb o jeden procentní bod by zvýšil průměrnou roční splátku o 18 tisíc korun," řekl David Navrátil z České spořitelny. Finanční potíže domácností by ale zřejmě neznamenaly větší potíže pro banky. Případná rizika jsou totiž značně limitována zastavenou hodnotou nemovitosti.

Podle Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance se banky v nejbližších letech nemusejí obávat ani poklesu cen nemovitostí, který hrozí například v Británii. V případě, že by cenová bublina splaskla, snížily by se ceny nemovitostí a zároveň hodnota zástav, což by mohlo vést k destabilizaci některých bank. "V případě prasknutí této bubliny a poklesu cen nemovitostí se stanou poskytnuté úvěry značně rizikové, protože hodnota zástav se sníží, a navíc se zhorší platební situace úvěrovaných domácností," uvedla Šichtařová.

David Marek ze společnosti Patria Finance se navíc domnívá, že případná rizika, která by mohlo vyvolat rostoucí zadlužení domácností, eliminuje společenské postavení žadatelů o úvěry na bydlení. "Statistika rodinných účtů sledovaná Českým statistickým úřadem ukazuje, že nejvíce v absolutním i relativním (vůči úrovni příjmů) se zadlužuje nejbohatších deset procent českých domácností (z hlediska výše příjmů)," řekl.

Případné zvýšení úrokových sazeb a růst nákladů by tyto domácnosti unesly snadněji než rodiny s nižšími příjmy. Riziko zvýšení počtu nesplácených úvěrů je tedy nižší, než kdyby těžištěm růstu zadluženosti byly domácnosti s nízkými příjmy.

Ekonomové se rovněž shodují, že podíl hypoték na HDP je v Česku stále nízký ve srovnání s EU. "Nelze ovšem očekávat nějaké rychlé přiblížení se úrovni EU, protože by to mohlo ohrozit finanční stabilitu. Myslím si, že rozumný předpoklad je konvergence v horizontu 20 let," dodal Navrátil. Za tohoto předpokladu by úvěry na bydlení rostly ročně v průměru asi o 12 procent, z počátku by bylo tempo vyšší.

Podle Šichtařové by nebylo rizikové ani dvojnásobné zadlužení. Zadlužena je zhruba třetina domácností, zatímco v některých západních zemích jsou to až dvě třetiny. "Proto během několika málo let můžeme počítat s růstem zadlužení na dvojnásobek nebo dokonce o něco více," řekla.

České domácností se již kvůli bydlení zadlužily téměř čtvrt bilionem korun, ke konci letošního srpna jejich půjčky na bydlení činily 244,6 miliardy korun. Celková zadluženost domácností činila ke stejnému datu 336,6 miliardy korun, úvěry na bydlení tak představovaly 72 procent. V Česku jsou téměř čtyři miliony domácností, každá tak dluží v průměru 84.150 korun.