OECD: V Japonsku a Česku nejnižší majetkové rozdíly

09.10.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


PRAHA 9. října (ČTK) - Česko patří mezi země s nejnižšími rozdíly mezi bohatými a chudými na světě. Relativně nejmenší bohatství vlastní pětina nejbohatších lidí na Slovensku, ve Slovinsku, Japonsku, Dánsku a ČR. Naopak nejchudších dvacet procent domácností je na tom v Česku po Japonsku nejlépe na světě. Vyplývá to z analýzy OECD, kterou zveřejnil Petr Gola ze serveru Měšec.cz. Pro ekonomiku je podle analytiků optimální, když příjmové nerovnosti nejsou přehnaně vysoké, ale ani nízké.

V Česku vlastní nejchudší pětina lidí 10,3 procenta celkového bohatství, zatímco nejbohatších dvacet procent domácností má téměř 36 procent. Obecně jsou v zemích EU díky silné sociální síti a vzdělanosti výrazně nižší rozdíly v příjmech jednotlivých domácností proti asijským a hlavně jihoamerickým zemím. Například pětina nejbohatších Brazilců se na bohatství země podílí z více než 64 procent a naopak nejchudší pětina pouze dvěma procenty.

Míra bohatství je ale relativní. "S příjmem 500 amerických dolarů (12.500 korun) měsíčně patříte v USA mezi "chudáky" a v Africe jste finanční magnát," upozornil Gola.

Důvodem malého rozdílu mezi chudou a bohatou částí populace v Česku je vysoká úroveň sociálního zabezpečení, která musí být vykoupena vysokou úrovní zdanění práce, řekl ČTK analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Taková kombinace není ideální, protože podvazuje mzdovou konkurenceschopnost vůči zahraničí. Navíc tak rostou jen velmi pomalu zdroje střední třídy, která bývá motorem růstu soukromé spotřeby a tím i celé ekonomiky, dodal.

Oba extrémní stavy způsobují sociální obtíže svého druhu a brzdí hospodářský růst, souhlasil analytik PPF Pavel Kohout. Optimální by podle něj bylo, kdyby míra příjmové nerovnosti v ČR mírně vzrostla na úroveň Francie nebo Německa. Současná "skandinávská" míra nerovnosti poškozuje ekonomiku, poznamenal.

Mezi důvody rovnostářství uvedl tradici z posledních 50 let, nedostatek přírodních zdrojů, které by umožnily vznik finanční "oligarchie" ruského typu, špatné prostředí pro podnikání, jež zabraňuje vzniku silného domácího podnikatelského sektoru, a neexistenci tradičních podnikatelských rodin s velkými majetky akumulovanými dlouhou dobu. "A ačkoli se to podle daňových sazeb nezdá, český daňový systém je velmi progresivní a významně penalizuje osoby s vyššími příjmy," podotkl.

Desetina nejchudších domácností v Česku musí vystačit s 4730 Kč čistého na osobu. Naproti tomu u deseti procent nejbohatších domácností přesahuje čistý měsíční příjem 17.000 Kč na osobu. Zatímco nejchudší občané mají příjmy hlavně ze sociálních dávek, u nejbohatších většinu rodinného příjmu tvoří příjmy z podnikání. Také rozdíly v průměrné mzdě mezi jednotlivými regiony jsou v ČR jedny z nejnižších na světě, informoval Gola.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK