Výnos mýtného by podle návrhu sazeb měl činit až devět miliard Kč

Výnos mýtného nahradí peníze, které stát získává z prodeje dálničních známek pro kamiony. V současnosti jich prodá pro vozidla nad 12 tun za 900 milionů korun ročně.

Podle Kubínka se budou sazby lišit pro silnice první třídy a dálnice tak, aby cena motivovala řidiče hlavně k využívání dálnic. Ceny jsou jiné také pro den a noc. Sazba kolem čtyř korun za kilometr je zhruba na úrovni Německa, kde se platí v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny, a nižší než v Rakousku, kde se sazby pohybují od 4,16 do 8,74 koruny za kilometr. Sazbu kolem čtyř korun očekávali také dopravci a je pro ně v podstatě přijatelná, řekl již dříve mluvčí Česmadu Bohemia Martin Felix.

Český tendr na mýtné kritizuje řada firem, především dodavatelů satelitního řešení, které se soutěže neúčastnily. Zrušit soutěž by ale stát měl také podle názoru Autoklubu ČR. Také anonymní reklamní kampaň na plakátech po Praze a na internetu soutěž kritizuje.

Tendru se zúčastnila čtyři konsorcia. Nejnižší nabídku podalo sdružení Ascom Fela s Damovem a ABD Group, které nabídlo 15 miliard korun. Autostrade je ochotna systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, Kapsch za 22 miliard korun. Nejvyšší cenu 33,7 miliardy navrhlo konsorcium A-Way a AŽD.

Například Toll Collect, který provozuje německý satelitní systém, ale tvrdí, že termíny zavedení mýtného nejsou reálné. Deset měsíců podle něho nestačí na vybudování a zprovoznění systému a na to, aby se s ním řidiči naučili zacházet. Podle ředitele odboru pozemních komunikací MD Jiřího Nouzy ale účast čtyř velkých nadnárodních konsorcií svědčí o tom, že vybudovat mýtný systém za tak krátkou dobu lze. Nevyloučil přitom možnost posunu spuštění systému, pokud by parlament neschválil potřebnou legislativu.

Fakt, že zatím není schválen zákon, který výkonové zpoplatnění komunikací umožňuje, kritizují také firmy, které se soutěže neúčastní. Podle Kubínka ale není pravděpodobné, že by parlament potřebné zákony neschválil. Nejde totiž o sporné novely. Pouze do zákona doplní vedle možnosti výběru časového také výkonové zpoplatnění a do zákona o fondu dopravy větu, že veškerý výnos z mýtného bude příjmem fondu. Vláda jasně deklarovala, že zavedení mýtného je její prioritou, a tak Kubínek nevidí důvod, aby vládní většina v parlamentu novely neprosadila.

Řada firem se tendru neúčastní také proto, že veškerá rizika projektu nese právě budoucí dodavatel systému. Podle Kubínka není daleko doba, kdy byl stát kritizován, že podmínky soutěží vypisuje příliš měkké vůči firmám. Nyní tedy MD soutěž vypsalo přísně. Chtělo totiž zajistit správné fungování systému tak, jak bude podepsána smlouva. Pokud by dodavatel kvalitu nebo jiné parametry nedodržel, bude stát požadovat penále ve výši pěti milionů korun za každý den, kdy systém nebude funkční.

Výběrová komise nyní posuzuje nabídky. K dalšímu jednání se sejde 1. listopadu a podle Kubínka by v polovině listopadu mohla vybrat vítěze, kterého doporučí vládě. Ta by pak měla o vítězi rozhodnout do konce listopadu. Po 15denní lhůtě na podání námitek by pak stát mohl smlouvu s vítězem podepsat. Smlouva by tak zřejmě měla být podepsána do konce roku, maximálně začátkem ledna. Její účinnost bude ale odložena do okamžiku, kdy parlament schválí potřebnou legislativu. O ní začne jednat tento týden.

Mýtné by se v ČR od kamionů mělo začít vybírat od roku 2007 nejdříve na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací, později i na vybraných silnicích první třídy.