Česká spořitelna zdražila půjčky na bydlení již v srpnu, na začátku října mírně zvýšila sazby u hypotéky s pevným úrokem i ČSOB. Navíc Česká národní banka uvažuje o tom, že brzy zvýší úrokové sazby kvůli vysokým cenám ropy a z nich vyplývajícímu riziku vyšší inflace.
Podle ekonomů se úročení hypoték v příštím roce zvýší v průměru minimálně o půl procentního bodu. Lidé už nemohou počítat se stagnací úroků a před roční pevnou sazbou u hypoték by měli dát přednost pětileté a delší fixaci úrokových sazeb, píše Právo.
Banky se ale netají tím, že budou zvyšovat sazby i u dalších úvěrů. Výjimkou by v nejbližším období mohly být spotřebitelské úvěry, na které zřejmě budou chtít bankéři nalákat klienty před Vánoci.
Úročení vkladů však zůstává velmi nízké. Úrokové sazby u vkladů na běžném účtu se dnes běžně pohybují mezi 0,1 a 0,2 procenta. Češi navíc platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě, v průměru za ně vydají 125 eur (asi 3700 korun) ročně.
Podle nedávné analýzy firmy Scott and Rose při srovnatelném počtu transakcí a následném zrušení sporožirového účtu u tří středoevropských bank skupiny Erste, do které patří i Česká spořitelna, zůstane Čechovi po dvanácti měsících z 1000 uložených eur jenom 875,5 eura. Rakušan si z banky přitom odnese téměř 900 eur a Slovák dokonce 950 eur.