Míra nezaměstnanosti v říjnu klesla na 8,5 procenta

Proti roku 2004 se situace na trhu práce zlepšila. Loni v říjnu bylo v České republice bez zaměstnání o 25.934 lidí více.

Míra nezaměstnanosti se stále výrazně odlišuje v jednotlivých oblastech. Nejvíce nezaměstnaných mají okresy Most (20,9 procenta), Karviná (18,5) a Teplice (16 procent). Problémy s hledáním práce mají lidé i v Ostravě, Chomutově či Děčíně.

Nejméně nezaměstnaných je naopak už tradičně v hlavním městě a okolí - v okresech Praha-západ (2,6 procenta), Praha-východ (2,9) a Praha (3,4 procenta).

Meziměsíční pokles nezaměstnaných zaznamenalo 71 úřadů, nejvíc okresy Beroun a Klatovy, kde počet nezaměstnaných klesl shodně o 5,5 procenta. V šesti okresech naopak počet stoupl, v okrese Klatovy o 0,9 procenta.

Úřady práce mezi nezaměstnanými nadále registrují více žen než mužů. Ke konci října bylo evidováno 265.024 nezaměstnaných žen, což tvoří 53,9 procenta z celkového počtu nezaměstnaných, a 73.791 osob se zdravotním postižením, což tvoří 15 procent z celkového počtu nezaměstnaných.

Během října úřady práce nově zaevidovaly více než 50.000 lidí, což je téměř o 20.000 méně než v září a o 3823 méně než loni v říjnu.

Absolventi škol a mladiství se v říjnu na nezaměstnanosti podíleli 8,8 procenta. Na úřadech práce jich bylo k 31. říjnu registrováno 43.345.

Úřady práce evidovaly ke konci října 55.133 volných pracovních míst, což je o 665 méně proti září a o 6107 více ve srovnání s říjnem 2004. Z celkového počtu nezaměstnaných může podle MPSV bezprostředně do práce nastoupit 459.893 lidí. Zbývajících téměř 32.000 lidí nemůže práci přijmout okamžitě, neboť jsou například ve výkonu trestu, v pracovní neschopnosti či na mateřské dovolené.

Na jedno pracovní místo nyní připadá v průměru téměř devět uchazečů; nejvíce pak v okresu Karviná, kde se o jedno místo uchází přibližně 67 osob.

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovává Eurostat pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v září 7,9 procenta. Průměr EU přitom činil 8,3 procenta. Vyšší nezaměstnanost než v Česku byla například v Belgii, Německu, Španělsku, Polsku, na Slovensku či ve Francii. Nižší mají naopak například Švédsko, Finsko, Británie či Maďarsko.