Jen desetina míní, že si za své peníze koupí víc než loni

10.11.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


PRAHA 10. listopadu (ČTK) - Češi si nemyslí, že mají víc peněz a mohou utrácet více než před rokem. Vyplynulo to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v němž jen desetina oslovených uvedla, že si polepšila. Více než dvě pětiny lidí se domnívají, že za příjmy své domácnosti mohou uhradit nebo nakoupit méně než před rokem a zhruba stejný počet lidí soudí, že reálný příjem jejich domácnosti je přibližně stejný jako loni.

Současný pohled na situaci je podle sociologů ale relativně optimističtější, než byl ve druhé polovině devadesátých let. Například v roce 1998 pociťovalo 58 procent lidí, že jsou na tom finančně hůře než rok předtím, jen sedm procent zaznamenalo zlepšení.

Nynější inflaci považuje za přijatelnou téměř polovina lidí (49 procent), což je historicky nejlepší výsledek od roku 1993, kdy se CVVM vnímáním inflace začalo zabývat.

Opačný názor zastává 34 procent respondentů, což je druhá nejnižší hodnota v dosavadních průzkumech.

V delším časovém období je patrné, že do roku 1998, kdy se inflace pohybovala řádově na úrovni deseti procent a více, převládalo negativní hodnocení. Od roku 1999, kdy se míra inflace pohybuje vesměs výrazně pod pěti procenty, se poměr hodnocení prakticky obrátil, uvedli sociologové.

CVVM rovněž zjistil, že daně lidí s velkými příjmy jsou podle 44 procent oslovených nízké. Naopak za vysoké je považuje asi pětina lidí (21 procent) a za přiměřené je má 22 procent lidí.

Daně lidí s průměrným příjmem jsou polovinou respondentů hodnoceny jako vysoké a dvěma pětinami jako přiměřené, za nízké je označila tři procenta dotázaných.

Daně lidí s nízkým příjmem vidí téměř tři čtvrtiny občanů (73 procent) jako vysoké, podle 16 procent jsou přiměřené a jen dvě procenta je považuje za nízké.

Z celkových výsledků lze podle CVVM usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé. "Nadměrnou zátěž nesou podle převládajícího mínění lidé s nízkými příjmy, přičemž výše daní u skupiny lidí s vysokými příjmy je nejčastěji pokládána za nízkou," uvedli sociologové.

Ve srovnání s lety 1999 a 2002 je však situace v tomto směru poněkud méně vyhrocená. Při hodnocení míry zdanění lidí s nejvyššími příjmy ubylo výrazně zejména proti roku 1999 těch, kdo ji v šetření označili za příliš nízkou, a naopak narostl podíl dotázaných označujících toto zdanění za vysoké.

U obou zbývajících příjmových skupin CVVM zaznamenalo menší pohyb, i když v obou případech poněkud přibylo těch, kdo daně u lidí s těmito příjmy pokládají za vysoké.

Podle 67 procent dotázaných by lidé s vysokými příjmy měli být zdaněni vyšším procentem než lidé s nízkými příjmy. V předchozím průzkumu před třemi lety si to myslelo 68 procent lidí. Téměř čtvrtina respondentů, podobný počet jako v roce 2002, se vyslovilo pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a tři procenta soudí, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK