Světová banka: Migranti letos pošlou domů přes 300 miliard dolarů

16.11.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


BRUSEL 16. listopadu (zpravodaj ČTK) - Migrace začínám stále více hýbat světovou ekonomikou. Na světě je v současnosti téměř 200 milionů migrantů, kteří letos do svých domovských zemí pošlou odhadem 232 miliard dolarů (asi 5,6 bilionu korun). Včetně neoficiálních toků se může částka vyšplhat až přes 300 milionů dolarů, uvedla Světová banka ve studii Globální ekonomické vyhlídky.

Ještě před pěti lety se objem peněz odeslaných migranty do vlastí odhadoval na 80 miliard dolarů. Dodnes se tato částka zvýšila téměř třikrát a je vyšší než objem přímých zahraničních investic. "Navíc odhadujeme, že nejméně dalších 50 procent toků peněz zatím není vysledováno," uvedl na tiskové konferenci hlavní ekonom Světové banky François Bourguignon.

Migrace je podle expertů banky nevyhnutelný celosvětový proces, který má řadu příznivých dopadů. Vyspělé země stárnou a budou potřebovat stále více pracovníků z chudých zemí na činnosti, které domácí obyvatelstvo nebude chtít dělat.

Rozvojovým zemím zase pomáhá k lepší životní úrovni. Odhaduje se, že z letošní částky 232 miliard dolarů půjde do rozvojových zemí zhruba 167 miliard. Tato částka je dvakrát vyšší než veškerá ostatní pomoc rozvojovému světu. V některých zemích dosahují tyto peníze několika desítek procent tamního HDP. Peníze od příbuzných tak jsou pro třetí svět největším zdrojem kapitálu vůbec. "Produktivita a výdělky (migrantů) jsou mocnou zbraní proti chudobě," podotkl Bourguignon.

Migrace prý navíc nezlepšuje jen finanční situaci přistěhovalců, či jejich rodin v domovských zemích, ale pomáhá celé světové ekonomice. Pokud by pokračoval současný trend, mohli by migranti svou prací v roce 2025 zvyšovat růst světových příjmů o 0,6 procenta, tedy o 356 miliard dolarů (téměř devět bilionů Kč).

Úkolem vyspělých států je tak podle Světové banky především využít výhod, které přistěhovalectví nabízí, a zároveň lépe zvládat problémy, které tento jev provázejí. Nezbytné prý bude i snížit poplatky za posílání peněz do rozvojových zemí, které dnes dosahují u obvyklých menších částek deseti až 15 procent. Jak prý dokládají příklady z Indie, Filipín či koridoru mezi Mexikem a USA, snížení poplatků pomůže migrantům, a navíc omezí černé pohyby peněz.

Banka přiznává, že regulace a dohled nad pohybem peněz mezi vyspělým a chudým světem je potřebná kvůli zamezení praní špinavých peněz a financování terorismu, ale nesmí prý nadělat více škody než užitku. Doporučuje zavádět identifikační karty pro imigranty, umožnit bankám operovat v zámoří a pustit do nabídky transferových služeb i menší finanční společnosti.

Experti rovněž varovali před zdaněním příjmů, které přistěhovalci posílají do svých domovů. "Tyto platby jsou tvrdě vydělaný příjem, který již byl ve většině případů zdaněn. Neměl by být proto zdaněn znovu," varoval Bourguignon.

Pro další léta Světová banka předpovídá postupné zpomalení ekonomického růstu rozvojových zemí pod šest procent ročně, i přesto však bude zhruba dvakrát vyšší než u vyspělých zemí. Největším rizikem zůstávají rekordní a případně dále rostoucí ceny ropy či vysoké úrokové sazby.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK