Agrární komora začne sledovat kvalitu prodávaných potravin

Akci komora připravovala od srpna a zapojila do ní také Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS) a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy. Kampaň je zcela nezávislá na kontrolních akcích potravinářské inspekce a do akce zapojení dobrovolníci ani nemají právo oficiální kontroly zboží nebo ukládání pokut. Budou chodit po obchodech s blokem a tužkou a vytvářet seznam podezřelého zboží, vysvětlil Veleba.

Podle agrárníků nejde o vyhlášení války obchodním řetězcům. Jediným cílem akce je zjistit stav kvality prodávaných potravin, výsledky šetření zanalyzovat a dojednat s politiky způsoby řešení problému, tvrdí předseda komory.

Problém je podle Veleby a spotřebitelského sdružení hlavně v mentalitě zahraničních majitelů obchodních řetězců. "Chovají se (v Česku) jako na dobytém území, dělají, co by si doma nemohly dovolit," tvrdí Veleba. Řetězce podle něj tlačí dodavatele, aby namísto kvalitního zboží dodávaly co nejlevnější produkty i za cenu použitím laciných potravinových náhražek. Jako příklad vedení komory uvedlo jeden z ovocných jogurtů dovážených do Česka. Ovoce v něm nahrazuje sirup, místo mléka je použita syrovátka a jako stabilizátory jsou škroby, kritizuje předseda.

Podobné zkušenosti má i spotřebitelské sdružení. "Připravovaná kampaň má být především výchovná. Musíme majitele řetězců vyučovat, že nejsme banánová republika, že zákazníci mají právo na kvalitní a nezávadné zboží," uvedla Gerta Mazalová z brněnské SOS. Situaci ale podle ní komplikuje strach zákazníků vymáhat svá práva.

Veleba připustil, že kampaň komory může vyznít i jako lobování za české zemědělce. Podle něj je ale skutečností, že produkty tuzemských zemědělců a potravinářů jsou kvalitnější. České hygienické a veterinární normy jsou mnohem přísnější než normy v Evropské unii, potraviny dodávané našimi výrobci jsou také čerstvější než dovážené zboží, tvrdí.

Na problémy s kvalitou potravin dlouhodobě poukazuje také Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Již několikrát pokutovala obchodní řetězce Julius Meinl a Hypernova. Ke kritizovaným prohřeškům patřil prodej potravin po vypršení data spotřeby, opakované zmrazování a rozmrazování výrobků a jiná porušení hygienických předpisů.