Sněmovna opět neschválila odsunutí restituční tečky

Zkrátka tak zřejmě přijdou zemědělci, kteří se zatím marně na Pozemkovém fondu dožadovali náhradních pozemků. Od příštího roku za ně budou moci získat jen peněžní náhradu. "Finanční náhrada v těchto případech většinou reprezentuje zřetelně nižší hodnotu, než jsou náhradní pozemky," řekl již dříve předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Ministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) uvažuje o zvýhodnění lidí s nevyřešenými restitučními nároky na pozemky, pokud o ně budou chtít po restituční tečce soutěžit v dražbách. Podle ministra by lidé mohli být zvýhodněni určitým koeficientem. Restituent s nárokem 10.000 korun by podle něj mohl uplatnit požadavek až 20.000 Kč.

Posunutí restituční tečky navrhoval v novele zákona o rostlinolékařské péči lidovec Jan Grůza. V klíčovém hlasování se proti přijetí odkladu postavilo 95 ze 183 přítomných poslanců. Pro přijetí návrhu bylo 74 poslanců. Ke schválení bylo zapotřebí 92 hlasů. Odklad restituční tečky zamítli socialisté a komunisté.

Odklad restituční tečky na 31. prosinec 2009 navrhovala již dříve ODS. K projednávání zákona se pokusila před měsícem svolat mimořádnou schůzi sněmovny. Proti se svou parlamentní většinou postavily vládní ČSSD s opoziční KSČM. Jejich poslanci spolu s částí poslanců US-DEU neumožnili schválení programu schůze, na níž měla být novela projednána v prvním čtení.

Odsunutí restituční tečky odmítla předem Agrární komora. Kvůli náhradě skutečných majetkových křivd nyní odhadem žádá podle prezidenta komory Jana Veleby jen asi v 15 procentech případů o půdu skutečný restituent. Zbytek prý tvoří spekulanti, kteří si od restituentů majetkové nároky koupili. Nárok může spekulant uplatnit v kterémkoli katastru, uvedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek.

Čeští farmáři proto v září požádali tehdejšího ministra zemědělství Petra Zgarbu, aby opět umožnil prodej státní půdy nájemcům, kteří na ní hospodaří. Chtějí tak změnit červencové usnesení Pozemkového fondu, které spekulativní nákupy zemědělské půdy s pomocí nakoupených restitučních nároků umožňuje. "K vypořádání zůstaly pozemky asi za dvě miliardy korun," řekl tehdy Veleba, podle něhož zemědělci končící patnáctiletou lhůtu k přihlášení restitučních nároků považují za dostatečně dlouhou.

"V praxi se ukázalo, že je to příliš krátká doba na vyřízení všech restitučních nároků," oponoval Grůza. Pokud se podle něho lhůta neposune, skutečně hrozí řada stížností na Českou republiku kvůli tomu, že nebudou vydávány náhradní pozemky.

K počátku letošního roku ještě podle Tlustého zbývalo Pozemkovému fondu vypořádat v ČR za více než 2,3 miliardy korun nároků oprávněných osob na převod náhradních pozemků, což bylo více než 32 procent dosud rozhodnutých nároků.