Eurostat: Vědu a výzkum již v ČR financují více firmy než stát

07.12.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


BRUSEL 7. prosince (zpravodaj ČTK) - Vědu a výzkum již v České republice financují více firmy než stát. ČR celkem dává na vědu 1,28 procenta výkonu své ekonomiky, tedy zhruba 34 miliard korun. Podíl firem na této částce již dosáhl 51,5 procenta, což je po Slovinsku nejvíce z deseti nových členů Evropské unie. Vyplývá to z údajů za léta 2003 a 2004, které zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Například na Slovensku investice do vědy v posledních letech relativně klesají a loni činily již jen 0,53 procenta HDP. Podíl firem dosáhl 45 procent, v Polsku a Maďarsku je význam soukromého sektoru ještě nižší. Také v pobaltských zemích pochází většina peněz mířících mezi vědce z veřejných zdrojů. Například v Litvě činí podíl soukromého sektoru jen jednu šestinu.

V porovnání se západní Evropou však zaostává i ČR. Nejvyšší podíl firem na investicích do výzkumu má Lucembursko, a to přes 80 procent. Velmi významné jsou firemní investice i v severských státech. V Dánsku, Německu, Švédsku a Finsku se jejich podíl pohybuje mezi 70 a 80 procenty. Průměr EU činí 54 procent. Soukromý sektor podle Eurostatu výrazně převažuje i v USA, Japonsku nebo Číně.

V loňském roce utratilo všech 25 zemí Evropské unie za vědu a výzkum téměř 200 miliard eur. V porovnání k výkonu ekonomik to však je nepatrný pokles. V roce 2003 vynaložila unie na vědu 1,92 procenta HDP, loni to bylo 1,9 procenta.

EU je tak stále velmi daleko od svého cíle zvýšit tento podíl do roku 2010 na tři procenta. Navíc výrazně zaostává za svými největšími konkurenty. Japonsko již v roce 2003 investovalo 3,15 procenta HDP, USA 2,59 procenta. Rychle rostoucí Čína by při současném vývoji Evropu dohnala za čtyři až pět let.

Z jednotlivých států EU jsou ve světovém měřítku schopny konkurovat jen některé severské státy v čele se Švédskem a Finskem. Naopak výrazně zaostávají středoevropské a pobaltské země, kde vědecké výdaje často činí 0,3 až jedno procento HDP.

Místopředseda Evropské komise Günter Verheugen nedávno prohlásil, že státy EU o podpoře vědy spíše jen mluví, a pokud nepřejdou k činům, nebude Evropa schopna konkurovat a dopadnou na ní nepříznivé následky globalizace. Například USA podle něj dávají na vědu a výzkum ročně o 130 miliard dolarů více než EU.

Rozpočet Akademie věd ČR se sice příští rok zvýší z letošních 4,44 miliardy korun na téměř 4,69 miliardy korun, půjde ale o nejnižší nárůst financí od roku 2002. Představuje zároveň "jen o málo víc než polovinu nárůstu celkových výdajů na vědu a vývoj ze státního rozpočtu," uvádí se v návrhu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK