Navzdory mírnému poklesu si ale Česká republika drží druhé místo mezi středoevropskými státy. S velkým náskokem vede Slovensko, jehož ekonomika zrychlila tempo růstu na 6,2 procenta.
Výdaje domácností vzrostly ve 3. čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 2,9 procenta. V běžných cenách se zvýšily o 4,4 procenta na 369,4 miliardy korun, a to v prostředí s relativně nízkou inflací. Nejvyšší meziroční růst zaznamenal ČSÚ u bytového vybavení (o deset procent) a u výdajů spojených s dopravou (o 9,6 procenta). Naopak nejvíce klesly výdaje za pošty a telekomunikace (o 6,8 procenta) a za stravování a ubytování (o tři procenta).
Růst výdajů na konečnou spotřebu ve vládním sektoru o 6,1 procenta ovlivnilo stejně jako v předchozím čtvrtletí jednorázové zahrnutí druhé skupiny letadel Jas-39 Gripen do statistiky. Z hlediska dopadu na HDP tato operace neměla vliv, bez jejího zaznamenání by vládní výdaje vzrostly o 2,1 procenta.
V běžných cenách se zvýšil hrubý domácí produkt o pět procent na 742,8 miliardy korun.