V absolutních číslech se odehrává drtivá většina státní pomoci ve státech původní patnáctky. Desítka nových členských zemí loni za státní podporu utratila 5,2 miliardy eur (asi 150 miliard Kč), tedy ani ne třetinu toho, co samotné Německo.
V poměru k výkonu ekonomik je však výše státní pomoci v nových zemích EU vyšší. V průměru dosahuje 1,09 procenta HDP proti 0,57 procenta ve starých členských zemích. Podle tohoto ukazatele dává v unii na státní pomoc nejvíce Malta, Finsko, Kypr a Polsko, naopak ČR se s 0,41 procenta řadí mezi nejvíce ukázněné země.
Na snižování státní podpory vytrvale tlačí Evropská komise a dohodly se na tom i samotné členské státy. Podle komisařky pro hospodářskou soutěž se některé země skutečně snaží objem státní pomoci omezit, jiné to však nečiní. "Jsem zklamána skutečností, že se celkový objem podpor vyplácených v EU nesnížil," řekla komisařka Neelie Croesová.