Eurokomisař Almunia: Přijetí eura v ČR v roce 2010 je reálné

Podle něj ale i po splnění kritérií pro přijetí eura budou před Českou republikou stát další výzvy. Zejména je třeba věnovat pozornost důsledkům stárnoucí populace, uvedl. Konsolidace veřejných rozpočtů v Česku by proto podle něj měla jít mnohem dále než je úroveň deficitu veřejných rozpočtů ve výši tří procent nutná pro přijetí eura.

Dodal, že Evropská komise bude uchazeče o přijetí eura posuzovat přísně, ale spravedlivě. "Jsme flexibilní v tom, že umožňujeme každému státu, aby sám rozhodl o tom, kdy se chce připojit k euru. Ale jestliže bylo o tomto cíli rozhodnuto, musíme posoudit plnění kritérií. Všichni od nás mohou očekávat rovné zacházení. Nebudeme předkládat politické hodnocení, poskytneme přísné hodnocení," řekl.

Podle nedávného vyjádření prezidenta Václava Klause Česku chybí jasné vymezení vlastních podmínek či kritérií výhodnosti vstupu do Evropské měnové unie (EMU). Čeští politici a někteří ekonomové se pouze odvolávají na podmínky unie formulované tzv. maastrichtskými kritérii, uvedl prezident. Česká republika by si ale podle něj měla sama stanovit podmínky, za kterých by pro ni bylo výhodné do měnové unie vstupovat. Almunia týdeníku Euro řekl, že s takovým názorem souhlasí.

Přijetí eura podle něj přinese novým členským zemím EU cenovou stabilitu, nižší úrokové míry, finanční stabilitu, snížení rozdílů v úrovni úrokových sazeb, důvěru finančních a dalších trhů, lepší prostředí pro pokračování v lákání přímých zahraničních investic nebo jistotu pro všechny účastníky trhu.

Komisař se vyjádřil i k možnosti, že by nějaká země eurozónu opustila. "Teoreticky to samozřejmě možné je. Ale pokud se na to podíváte realisticky, můžete si velmi jednoduše představit, že nikdo si nebude moci dovolit zaplatit cenu, kterou by to stálo," uvedl. Podle něj Evropská měnová unie přežije navždy.

Mezi maastrichtská kritéria vstupu do EMU patří ukazatel veřejné zadluženosti, která by neměl převýšit 60 procent HDP, inflace by neměla být výše než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří zemí EU s nejnižší inflací. Dlouhodobé úrokové sazby by neměly být výše než dvě procenta nad průměrem tří zemí EU s nejnižšími úrokovými sazbami a deficit veřejných rozpočtů by neměl ročně přesahovat tři procenta. Pátým kritériem je dvouleté členství v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM-2 před samotným přijetím měny.

Česká republika by měla do režimu ERM-2 vstoupit v roce 2007 a euro přijmout v roce 2010. Ze zbylých čtyř kritérií ČR nyní plní tři, výjimkou je schodek veřejných rozpočtů.