Pojišťovny pojišťují riziko ptačí chřipky u zvířat i lidí

Ptačí chřipku standardně kryje pojištění nákazy zvířat, řekl mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Nákazy vyjmenovává veterinární zákon, v němž byla ptačí chřipka pod názvem "Aviární influensa vysokopatogenní" uvedena i v době, kdy se o ní ještě nehovořilo tak jako dnes. "Mimochodem, nejde jenom o drůbež. Pojistka se může týkat třeba i pštrosů, na něž se tento produkt též vztahuje," podotkl.

Ptačí chřipka není ve výlukách žádného pojištění, takže by pojišťovna Generali plnila škodní událost jak v případě životního pojištění, tak například cestovního pojištění, uvedla mluvčí Generali Renata Werliková. "V současné době ani neuvažujeme o zahrnutí ptačí chřipky na seznam zakázaných rizik," poznamenala.

Pokud by musel klient vyhledat pomoc lékaře v zahraničí, vztahovalo by se na něj pojištění léčebných výloh. "Samozřejmě za předpokladu, že by se nepohyboval v oblastech, které například právě kvůli výskytu ptačí chřipky místní úřady uzavřou a nebo v místech, do kterých nedoporučí v souvislosti s výskytem této nemoci cestovat ministerstvo zahraničních věcí," upozornil Bálek. V takovém případě by se totiž ptačí chřipka stala součástí výluky a patřila by mezi rizika, která pojišťovna nemůže akceptovat.

Ředitel makléřské pojišťovací společnosti Insia Ivan Špirakus míní, že nejvíce podceňovanou oblastí je pojištění firem, kterým by pandemie chřipky mohla v případě mutace viru H5N1 způsobit obrovské ztráty. Nedávno provedená studie v USA poukázala na to, že firmy zpravidla nemají připraveny krizové plány pro případy, kdy by velká část jejich zaměstnanců byla nakažena epidemií nebo umístěna v karanténě.

Pro tato rizika podle něj není v Česku většinou ani možné uzavřít pojištění. "Ale i kdyby ho některý zahraniční pojistitel nabízel, základním podkladem by byl komplexní krizový plán podniku pro takovou situaci, který by vyčíslil potřebné zvýšené náklady či ekonomické ztráty," poznamenal Špirakus.

Jak připomněl, je zde samozřejmě skryto i podnikatelské riziko, které v principu není pojistitelné, u firem dodávajících běžné zboží denní potřeby pro občany. Pokud bude velká část lidí nemocná či v karanténě, poklesne výrazně maloobchodní prodej a tím i celá ekonomika. "Na druhé straně by na tom mohly vydělat internetové obchody - pokud bude mít kdo zásilky doručovat," uzavřel Špirakus.