SVS: Pro případnou likvidaci nemocné drůbeže je dostatek kapacit

Nemocná zvířata by se utrácela ve speciálních kontejnerech pomocí oxidu uhličitého. Přímo v těchto kontejnerech by se odvážela do asanačních podniků, které by je likvidovaly tepelným zpracováním. Vzniklý materiál by byl poté spálen, uvedl Duben. Náklady na likvidaci by hradil stát, který by také spolu s EU platil kompenzace postiženým chovatelům. V Česku se zatím ptačí chřipka neobjevila. V Evropě jejích výskytů přibývá a to u volně žijících ptáků.

Například jediná kafilérie v Pardubickém kraji v Žichlínku na Ústeckoorlicku se neobává, že by drůbež uhynulou na ptačí chřipku nestačila likvidovat. "Denně zpracujeme desítky tun živočišného odpadu, jsme na to zařízeni a není žádný důvod k obavám, že bychom to nezvládli. Pouze bychom museli pracovníky vybavit ochrannými prostředky, abychom zamezili případnému přenosu nákazy," řekl ČTK ředitel společnosti Asanace v Žichlínku Jan Nicák.

I společnost Vetas České Budějovice, která likviduje uhynulá zvířata na jihu Čech, by podle ředitele Josefa Formánka případnou likvidaci velkého množství drůbeže zvládla. Pro podobnou situaci už vypracovala pohotovostní plán. "Taková mimořádná opatření byla naposledy při velkém moru prasat v roce 1994," řekl ČTK Formánek

Také Severočeský asanační podnik v Mimoni na Českolipsku (SAP) je na likvidaci drůbeže technicky připraven. Podnik je schopen denně zpracovat 100 až 150 tun zvířat. "Zkušenosti máme, hromadný úhyn třeba 40.000 kuřat v letních měsících, když ve velkochovu selže klimatizace, není žádnou výjimkou," řekl ČTK vedoucí pracovník firmy, který si nepřál být jmenován.

"Pokud by se jednalo o 20.000 kusů, zvládli bychom to v rámci běžného provozu. Desetinásobek toho množství už bychom museli rozdělit do několika týdnů," uvedl společník firmy Asavet Karel Baloun. Asavet z Biřkova na Přešticku zpracovává zbytky zvířat a uhynulé kusy z celého Plzeňského kraje, z Chebska a Sokolovska, ale i z části středních a jižních Čech.

"Žádné speciální přípravy kvůli obávám z ptačí chřipky neděláme," uvedl jednatel společnosti VAPO (Veterinární asanační ústav Podbořany) Marcel Flemr. "Na veškeré úhyny v regionu jsme trvale připraveni," dodal.

Problémy by neměly být ani na Vysočině. Jediný tamní asanační ústav - společnost ASAP ve Věži na Havlíčkobrodsku má dostatečně velkou kapacitu na to, aby při případném výskytu ptačí chřipky mohl ve velkém likvidovat drůbež. "My máme tak velkou kapacitu, že by to problém nebyl," řekl jednatel společnosti Jaromír Chroustovský. Denní rezervu má podnik kolem sta tun, denně dokáže zpracovat na 360 tun materiálu, který sváží ze zhruba 13 okresů.

Podnik má k dispozici dvě zpracovatelské linky ve dvou oddělených halách. V jedné likviduje to, co pochází ze zdravých zvířat, to znamená z jatek, ve druhé uhynulá zvířata a vše ostatní. Ty se likvidují podle vyhlášky EU nejtvrdší metodou, daným tlakem, teplotou i časem. "Odtud jdou naše výrobky na spálení do cementáren," uvedl Chroustovský.