Klaus schválil změny zákoníku práce i lepší přístup k informacím

27.02.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


PRAHA 27. února (ČTK) - Prezident Václav Klaus podepsal novelu, která do současného znění zákoníku práce přidává firmám povinnost projednat se zaměstnanci například ekonomickou situaci podniku nebo změny v organizaci práce. Prezident dále schválil novelu, která zvyšuje ochranu zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatele a novelu usnadňující lidem komunikaci se státními úředníky. Podpořil také zákon o vodovodech a kanalizacích a novelu, která upravuje výrobu biolihu. Oznámil to mluvčí hradu Petr Hájek.

Podepsaná novela zákoníku práce ukládá zaměstnavatelům v souladu s evropskou směrnicí povinnost projednat s pracovníky nejnovější stav a strukturu zaměstnanců. Podle dosavadní verze o tom zaměstnavatel zaměstnance jen informoval. Senátoři novele vytýkali například to, že nerespektuje rozlišení podniků v evropské směrnici. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach naopak oponoval tím, že stejné právo na informace o tom, co se ve firmě děje, by měli mít všichni zaměstnanci.

Novela upravuje vztah mezi důvěrnými informacemi podle zákoníku práce a informacemi chráněnými podle zvláštních právních předpisů. Předpis má také osvobodit případné spory o informování a projednávání od soudních poplatků.

Prezident dnes dále podepsal novelu, která má zvýšit ochranu zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatele. Na začátku měsíce ji schválili poslanci i se senátním návrhem, který umožňuje postup úřadů práce vůči nadnárodním společnostem, které nemají v Česku své sídlo.

Pracovníkům, jimž firma přestala platit, mohou nově poskytnout náhradu mzdy úřady práce. Aby bylo možné o tyto peníze požádat, je nejprve nutné podat u soudu návrh na prohlášení konkurzu. Úřad práce pak vyplatí zaměstnanci až tři platy za půlrok, během něhož mu zaměstnavatel neplatil. Měsíčně může dostat zaměstnanec nejvýše 1,5násobek průměrné mzdy.

Novela zákona o svobodném přístupu k informací, kterou dnes prezident podepsal, má usnadnit komunikaci se státními úředníky. Úřady by už za poskytování informací neměly účtovat přemrštěné ceny. Mohly by ale žádat úhradu například za mimořádně rozsáhlé vyhledávání. Návrh, který proti Senátu prosadila sněmovna, počítá s účinností od začátku letošního roku a měl by tak působit i zpětně. To by ale podle mnohých zákonodárců mohl být problém.

Další úprava, která dostala od prezidenta zelenou, je novela zákona, která určuje pravidla pro výrobu biolihu a jeho přimíchávání do pohonných hmot. Přimíchávání biolihu do benzinu a nafty by mělo snížit závislost Česka na dovozu ropy, přispět ke zlepšení ovzduší a přinést odbyt produkce obilovin.

Novela umožní vyrábět bioetanol všem lihovarům bez toho, že by se musely specializovat jen na něj. Tvůrci novely původně byli proti souběhu výroby různých typů lihu kvůli možnosti daňových úniků.

Prezident také podepsal novelu o regulaci vodárenství, kterou přes námitky Senátu schválila sněmovna. Senát byl především proti ustanovením, která ukládají vlastníkům vodovodů a kanalizací nové povinnosti, a to ohledně financování obnovy a sdělování údajů o technickém stavu zařízení ministerstvu zemědělství. Senátoři si myslí, že tyto povinnosti budou zbytečně zatěžovat obce.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK