"Chceme každému umožnit studovat skutečně kdykoliv,"

Jen málokterý student ví, co pro něj Studentská komora Rady vysokých škol dělá. A přitom některé její návrhy od základu mění život kteréhokoli posluchače kterékoli vysoké školy. I díky ní na váš účet přichází ono záhadné ubytovací stipendium, možná už brzy se jí podaří také dosáhnout toho, že studentské výhody budou požívat i ti, kterým už není méně než 26 let. O tom všem jsme hovořili s Klárou Poláčkovou, předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol.

Na začátku bych se chtěl vrátit k ubytovacím stipendiím. Spoluautorem celého návrhu byl váš předchůdce, Jiří Nantl. Můžete zpětně posoudit, zda se celá tato reforma povedla?
Vždy jsem vnímala ubytovací stipendium jako geniální řešení. Je třeba si uvědomit, že bylo navrženo a prosazeno v situaci, kdy byl systém podpory studentského bydlení formou dotací kolejím považován za neefektivní a v zásadě se jenom čekalo na vhodnou příležitost, kdy se celá podpora ubytování pro studenty zruší. Prakticky neexistovala politická vůle do stávajícího systému dávat další peníze. Dotace se několik let nezvyšovaly a tedy reálně klesaly.

Takže úspěch?
Naším cílem bylo zachovat podporu ubytování pro studenty. To se povedlo, systém se ukázal jako funkční a navíc podporu ubytování nyní čerpá o třetinu více studentů než dříve. Před půl rokem bydlelo na kolejích něco přes 70 tisíc studentů, dnes jich ubytovací stipendium dostane více než 110 tisíc. Ano, kolejné se zvýšilo. Ale zároveň málokde o víc než o částku, kterou teď studenti dostávají na svůj účet. Takže nejenom, že to prospělo studentům, ale je vytvořen systém, který je důvěryhodný a efektivní. Navíc, od začátku letošního roku dostávají ubytovací stipendium i studenti soukromých vysokých škol, což je mnohem spravedlivější.

Co vlastně znamenalo zavedení ubytovacího stipendia? Čtěte ZDE

Naskýtá se ale otázka zrušení některých kolejí. Na Masarykově univerzitě se šeptá o zavření kolejí Tvrdého...
Úplně rozumím těmto obavám i případným negativním reakcím na to, že by ke zrušení některých kolejí mělo dojít. Ale je třeba si uvědomit, že díky ubytovacímu stipendiu má student možnost si vybrat mezi kolejí a privátem. To nutí koleje chovat se tak, aby studenty k sobě přitáhly, zlepšovaly své služby.

Co říkáte na úvahy, podle kterých by se koleje neměly zaměřit pouze na studenty, ale volná místa nabídnout třeba firmám nebo dělníkům, kteří docházejí za prací?
Já bych se toho nebála. Většina kolejí se skutečně začne chovat tržně, bude nabízet obstojné služby za obstojné ceny a studenti na nich budou chtít bydlet.

Před několika dny Studentská komora zveřejnila výzvu českým vysokým školám, aby umožnily vyloučeným běloruským studentům, kteří se účastnili na opozičních demonstracích, dostudovat v České republice. Které školy plánují skutečně pomoct?
Například Masarykova univerzita, Karlova univerzita, Technická univerzita v Liberci, Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Vláda obecně projekt pomoci vyloučeným běloruským studentům podpořila a Ministerstvo školství se dohodlo na konkrétní spolupráci s Českou konferencí rektorů, takže reálná pomoc by běloruským studentům poskytnuta být měla.

Sledujeme reakce vysokých škol na situaci v Bělorusku. Více ZDE

Témata, která nastoluje Studentská komora, tedy rezonují. Ubytovací stipendium zamávalo studenty minulý rok, teď přicházíte s iniciativou zrušení hranice 26 let pro přiznání studentských výhod. O co vlastně půjde?
V současné době je na věk 26 let navázána možnost studentů získávat ekonomické úlevy a sociální výhody. Po jeho dosažení si však musí studenti například sami platit zdravotní a sociální pojištění. To představuje problém pro doktorandy, protože když dnes člověk přichází na vysokou školu až v devatenácti nebo dvaceti letech, celkově osmileté studium nemůže do 26 let zvládnout. Podle mého názoru by však odstranění této věkové hranice přineslo pozitivní efekt i na celý systém vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání. Přineslo by možnost začít studovat i později než bezprostředně po střední škole, mezi jednotlivým stupni získat pracovní zkušenost a třeba si ujasnit, který magisterský obor studovat, specializovat se nebo změnit kvalifikaci i později. Podle mého názoru by podpora studia neměla být omezena věkem, ale omezení by mělo spočívat v počtu let po kterou je podpora poskytována.

Takže především jde o tuto oblast.
Vedle zdravotního a sociálního pojištění jde především o oblast daňových úlev a zvýhodnění a dalších veřejných výhod jakými jsou například žákovské jízdenky.

I některé soukromé firmy, prodejci počítačů nebo banky používají hranici 26 let pro své produkty. Existují studentské účty, telefonní paušály pro mladé, slevy na notebooky. Může zrušení tohoto omezení v zákoně ovlivnit i soukromé firmy?
Soukromé firmy se nechají ovlivnit Studentskou komorou jen asi těžko. I když třeba by to do jisté míry mohlo inspirovat i někoho dalšího.

OK. Nemůže pak ale nastat jev, že když já budu pracovat a nebudu chtít odvádět zdravotní nebo sociální, podám si přihlášku na nějakou vysokou, budu přijat a placení se vyhnu aspoň do té doby, kdy budu ze školy vyhozen? A zopakuji to třeba i příští rok a na ten další?
Ne. Od začátku samozřejmě říkám, že veřejná podpora musí být omezená. Jinak by se nám tento návrh ani nepodařilo prosadit. Omezení ale musí spočívat v počtu let, po které je poskytována a nikoli ve věku jako takovém. Je otázkou vyjednávání, které je teprve na začátku, jak by mělo konkrétní omezení vypadat.

Kdybyste tedy měla celý návrh shrnout...
Hlavním argumentem pro zrušení věkového omezení pro studentské výhody je, že by studium mělo být každému umožněno skutečně kdykoliv. Jde o to, změnit systém a zbavit se stereotypu, že na vysokou se jednoduše musí jít po střední. Proč by člověk nemohl třeba dva roky pracovat a pak si podat přihlášku ke studiu? Proč mu neumožnit studovat za stejných podmínek jako má ten, který si ji podal už ve dvaceti? Chceme udělat systém v tomto smyslu spravedlivější.

Klára Poláčková byla zvolena předsedkyní Studentské komory Rady vysokých škol v únoru letošního roku. Studuje právo a politologii na Masarykově univerzitě v Brně.


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.