Sazby účtované bankami za platby kartou se v Česku pohybují od jednoho procenta u velkých obchodů po tři až pět procent u těch nejmenších. Přes platební terminály bylo loni zaplaceno 143 miliard korun, z toho zhruba čtyři miliardy odvedli prodejci bankám na poplatcích. Obchodníci vyšší náklady promítají do cen.
Přednost platbám v hotovosti dávají hlavně menší obchody. Mezi velkými obchodními řetězci se platebním kartám brání především diskontní prodejci, jako jsou Lidl nebo Kaufland.
Banky rozdíly mezi poplatky pro velké a malé firmy zdůvodňují tím, že u těch velkých mají nižší fixní náklady. Malí obchodníci však neplatí více jenom na poplatcích za platby kartou. K platbě kartou je potřebný terminál. Ten velkým obchodníkům banka zapůjčí zdarma, malí obchodníci však za něj musí platit.
Banky si navíc hlídají, jestli obchodník plní stanovené limity pro tržby. Když klientovi klesne obrat, zvýší mu banka procento nebo musí platit za terminál.
Na vysoké poplatky za platby kartou v Česku nedávno upozornila i Evropská komise, která se rozdíly ve výši poplatků zabývá. Situaci chce s provozovateli karet a s bankami řešit i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Lubomír Motyčka.
Sražení chodce na přechodu a získání spravedlivého odškodnění
Kvíz: Ukažte světu, jak dobře znáte ikonickou Škodu Fabia první generace
Luxusní, velké, pohodlné, ale nepříliš oblíbené: Fiaty 1500 L, 1800, 2100 a 2300 na italských, evropských i československých silnicích
Elektromobily dovážené z Číny nechceme. Amerika čtyřnásobně zvedne dovozní clo na čínská auta, chce před nimi ochránit svůj trh
Po Fiestě, Mondeu nebo Galaxy končí také Focus. Ford ho přestane vyrábět příští rok. S elektromobily ale nakonec spěchat nebude
