Schröder hájil zahraniční energetickou strategii Kremlu

"Rusko a ruské firmy musí mít stejné příležitosti, jaké mají evropské firmy v Rusku," vyhlásil Schröder na konferenci organizované investiční bankou Renaissance Capital. Jeho slova byla podle agentury Reuters ozvěnou kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina na adresu snah některých zemí Evropy o zablokování expanze Gazpromu. Putin nedávno upozornil, že jiné země by měly dát Gazpromu prostor, pokud chtějí, aby se s jejich firmami zacházelo v Rusku spravedlivě.

"Evropané vědí, že neexistuje žádná skutečně spolehlivá alternativa vůči Rusku jakožto energetickému partnerovi," řekl Schröder. "Evropa by však neměla předstírat, že Rusové musí být vděčni za to, že se jim umožní dodávat do Evropy ropa a plyn," dodal bývalý politik, který minulý měsíc navštívil Českou republiku, aby podpořil v předvolební kampani sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka.

Snahy evropských zemí výrazněji diverzifikovat dodávky energie a omezit tak závislost na Rusku označil Schröder za pošetilost. "Myslím, že to je chybný a hloupý přístup," řekl. "Na seznamu zemí, odkud může Evropa získávat ropu a plyn, není stabilnějšího regionu nad Rusko," uvedl Schröder.

Otázka energetických dodávek bude pravděpodobně jedním z témat diskusí na červencovém summitu skupiny G8 v Petrohradu. Rusko bylo evropskými politiky a nedávno i americkým viceprezidentem Richardem Cheneym kritizováno za snahu používat energetické dodávky jako politické zbraně v nátlaku na sousední země. Kritika se objevila zejména po novoročním přerušení dodávek v důsledku sporu Gazpromu o ceny plynu s Ukrajinou.

Schröder kroky Kremlu v novoroční krizi bránil a označil je za pouhý spor o ceny bez politického podtextu. "Za zdroje, které Rusko prodává na trhu, je nutné platit tržní cenu," řekl bývalý šéf německé vlády.

Schröder také hájil kontroverzní projekt podmořského baltského plynovodu, který bude spojovat Rusko přímo s Německem a obejde bývalé komunistické země východní a střední Evropy. Tento projekt ostře kritizuje Polsko a pobaltské země, protože je vystaví nebezpečí zvýšeného energetického nátlaku ze strany Kremlu. Západní Evropa již na přepravu přes tyto země nebude muset spoléhat a případné zastavení dodávek Polsku a jiným zemím ji díky baltskému plynovodu neohrozí, stejně jako nepoškodí příjmy Gazpromu z prodeje do západní Evropy, uvádějí pozorovatelé.

"Není (baltský plynovod) určen k tomu, aby nahradil jiné cesty, a není namířen proti nikomu," řekl Schröder. Díky němu se však podle Schrödera sníží závislost Evropy na "nespolehlivé" Ukrajině a jejích potrubích, které nyní přepravují do Evropy 80 procent plynu. "V zájmu bezpečných dodávek energie do Evropy se to musí (závislost na Ukrajině) snížit," řekl Schröder.

Bývalý německý kancléř brzy po odchodu z vlády po loňských volbách přijal místo šéfa dozorčí rady firmy, která bude baltský plynovod stavět a provozovat. Schröderova vláda přitom projekt důrazně podporovala a dokonce Gazpromu slíbila, že mu dá na případný úvěr vládní záruky. Za to stihla Schrödera v Německu tvrdá kritika.