Poláci stále častěji pracují v Česku, na Slovensku a v Maďarsku

Nejvíce jich nachází uplatnění v nových podnicích mezinárodních koncernů. Tak třeba v bratislavské továrně Volkswagenu jsou s polskými zaměstnanci natolik spokojeni, že chtějí další pracovníky hledat prostřednictvím polských pracovních úřadů, tvrdí Rzeczpospolita.

V Česku podle polských konzulárních úřadů pracuje nyní asi 13.500 Poláků. Před dvěma lety jich bylo zhruba 7500. Jako první prý začali přicházet do České republiky polští horníci, kteří se usidlovali na Ostravsku. "Stále více polských zaměstnanců pracuje v továrně Toyoty v Kolíně, ve Škodě Mladá Boleslav," tvrdí polský list. Velký zájem je prý o polské svářeče, zámečníky, ale také lékaře.

Po rozšíření Evropské unie v květnu 2004 mnoho Poláků zamířilo za prací do Velké Británie a Irska. Právě Británie, Irsko a také Švédsko otevřely svůj pracovní trh novým zemím. Zbývající státy bývalé patnáctky využily takzvané přechodné období, jež mělo zabránit přílivu levné pracovní síly z Východu. Od letošního května pracovní trh zpřístupnily rovněž čtyři další země, tedy Španělsko, Portugalsko, Finsko a Řecko.

"I když platy v Česku jsou nižší než například v Británii a v Irsku, nižší jsou tam i náklady na život a také jazyk je jednodušší se naučit," míní polský deník. Poláci si prý v Česku pochvalují mimo jiné zdravotní péči a sociální výhody. Mnoho jich třeba na Ostravsko přichází z polských regionů, které trápí velmi vysoká nezaměstnanost. V Polsku je ve srovnání s Českou republikou dvojnásobná nezaměstnanost.

Podle neoficiálních údajů vyjely od rozšíření EU za prací do zahraničí už více než dva miliony Poláků. Poláci mají o práci v zahraničí daleko větší zájem než Češi, kterých v zemích evropského společenství pracuje asi 30.000. Z průzkumu veřejného mínění, který nedávno zveřejnil polský list Gazeta Wyborcza, ale vyplývá, že 84 procent Poláků se stydí za to, že jejich rodáci vyjíždějí za prací do zahraničí.