Lapka: Lidé jsou vzdělanější a umí si říci co chtějí

Firma ADR aneb architektura-design-realizace se věnuje nejen výstavbě rodinných domů, ale jejími klienty jsou takové firmy jako PPF, Finep či Skanska.

Můžete nám krátce představit váš ateliér ADR?
Dvojice Kolář-Lapka založila firmu ADR v roce 1996. Téměř polovinu naší práce tvoří projekty rodinných domů, kolem 20 % jsou to bytové domy, které navrhujeme hlavně pro velké developery, další část tvoří administrativní budovy. Zabýváme se též architekturou interiérů, ať už domů, bytů nebo firem. Zbytek připadá na projekty, jako jsou zahrady, golfové areály apod. Ateliér zaměstnává 25 lidí, další spolupracovníci jsou naši externisté.

Práce v ateliéru se přeci jenom liší od běžné výroby, co vás vlastně baví nejvíce a z čeho máte největší radost?
Mám rád, když je dostatek času na práci, a to co děláte má smysl. Může to znít jako otřepaná fráze, ale já si těchto slov dnes již vážím. Když se začne něco dělat, tak to nemusí vypadat zajímavě, ale potom když vidíte, jak například vzniká dům podle vašeho návrhu –  to znamená tak,  jak chci já a investoři-klienti jsou spokojení, mám z toho jednoduše radost. A je jedno, co vzniká. Může to být dům, přehrada nebo byt. Ne u všech projektů se stane, že vás lidé nakonec pochválí, ale občas se stane, že vás ocení odborná veřejnost nebo média, a to je odměna.

Vzpomenete si,  jak jste začínali a co lidé od vás tehdy požadovali a jaká je situace dnes?
S Petrem Kolářem jsme se znali ze studií na vysoké škole. Už jsem toho spolu dost prožili, na začátku to byla škola, potom realizace jedné výstavy. V roce 1992 jsem založili sdružení Architectural Associates, jež se později přeměnilo na firmu. V roce 1996 jsme spolu založili architektonickou kancelář ADR, kterou se snažíme řídit a snad se nám to i daří. Rád bych zdůraznil, že se nesoustředíme jenom na výstavbu rodinných domů, i když rodinné domy tvoří cca 45 % naší činnosti. Na počátku devadesátých let lidé neměli tolik peněz, a tak jsme se jim museli hodně přizpůsobovat. Učili jsme se vlastně také podnikat, pracovat s klientem, všechno jsme chtěli řídit. Dnešní doba je již jiná. Přichází za námi lidé, kteří už vědí, co chtějí, co jim můžeme nabídnout, znají nás. Více než 95 % klientů k nám přijde na základě doporučení. Je pravdou, že pracujeme většinou pro zákazníky, kteří mají dostatek finančních prostředků a mají svou představu. Průměrná cena rodinného domu, který pro klienty navrhujeme se pohybuje kolem 15 milionů korun.

Co bylo v historii vaší firmy nejdůležitější a co vás nejvíce ovlivnilo?
Byly to dvě věci, i když přímo nesouvisí s naší architektonickou kanceláří ADR. První z nich byla paní architektka Eva Jiřičná, která je ve věku našich rodičů a které jsme pomáhali s některými jejími projekty v České republice. Byla to zajímavá škola... Druhým člověkem byl náš učitel na vysoké škole, pan architekt Martin Rajniš. Hodně nás naučil, a to především dívat se kolem sebe a vidět věci v souvislostech. Nejednalo se pouze o pohled architekta, ale šlo o to, aby jsme dokázali věci vnímat i například jako ekonomové, sociologové atd. Tento směr myšlení i pohledu na věc mě velmi obohatil.

Co bylo pro vás během posledních deseti let na podnikání to nejtěžší?
Stále řešíme otázku lidí a lidského kapitálu. V architektuře to nefunguje jako například v autodopravě, kde máte odvést zboží odněkud někam. Při tvorbě domu musíte klienta pochopit, navrhnout mu to, co požaduje. Jste s ním každý den v kontaktu. Pokud tuto činnost dělá jeden člověk, který z firmy odejde, tak neodchází jen pracovní síla, ale člověk který zákazníka zná, člověk, jenž byl s dotyčným téměř v intimním kontaktu. Přenést pak zakázku na kolegu není vždy jednoduchá záležitost, a to pro všechny zúčastněné strany. Druhou věcí je řízení lidí a personalistika. Zpočátku jsem si myslel, že v malé firmě nebude nutné zřizovat personální oddělení. Poskytujeme služby, nejsme Coca-Cola a nemáme Human Resource Department. V poslední době si uvědomujeme, že toto oddělení budeme muset zavést, protože chceme vytvořit stálý a kvalitní tým lidí. Chceme mít spokojené zaměstnance, platit jim více peněz a v rámci možností jim umožnit realizovat své představy. Schválně říkám v rámci možností, protože ani u nás neplatí, že možnosti jsou neomezené.

Realizujete též nějaké projekty v zahraničí?
Ano. V roce 2004 jsem založili naši pobočku v Moskvě. V současné době zaměstnáváme 14 lidí a s dalšími desítkami lidí spolupracujeme. Jedním z projektů, který zde realizujeme pro našeho dlouhodobého klienta, je přestavba administrativní budovy.

Jak je to ve vašem oboru s konkurencí, staré přísloví říká Co Čech to muzikant a ne architekt?
Na trhu existuje velká konkurence. U nás je spoustu dobrých architektů a ti mají velké štěstí, že jim doba přeje. V České republice probíhá neuvěřitelný stavební boom, a tak je práce pro všechny dobré architekty i projektanty. Řada lidí se na tyto kvalitní lidi obrací, ale je pravda, že i u nás stále vznikají stavby, které kvalitního architekta ani neviděly.

Kam se posunul domácí trh a umí si lidé říci, jaký dům chtějí, nebo to nechávají zcela na architektovi?
Záleží na zákazníkovi. Za posledních deset let se situace velmi zlepšila. Lidé jsou vzdělanější a umí si říci, co chtějí. Mnohdy už přijdou se svými konkrétními představami, přinesou si obrázky z časopisů, fotky, vlastní nákresy. My pak s nimi diskutujeme, nabízíme různá řešení, pomáháme vybrat vhodné materiály. Otevřenost lidí je základ úspěchu každé stavby a u rodinného domu to platí dvojnásob. Před deseti či patnácti lety se lidé neuměli chovat ke stavebním firmám, nechali si řadu věcí líbit. Dnes jsou již lidé poučeni a vědí co mají za své peníze požadovat. Lidé, kteří investují do bydlení vysoké částky, si najímají nejen stavební dozor, ale mají i své zástupce, kteří řídí stavbu po finanční stránce, mají své právníky, techniky apod.

Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
V této branži fungujeme 14 let. Vybudovali jsme firmu, která má své jméno, svůj zvuk a stojí za ní kus dobré práce. Především jsou to desítky realizovaných staveb, z nichž některé byly oceněny odbornou veřejností. Jednou z nich je například Veslařský klub Slavie Praha, který bez větší úhony přežil povodeň z roku 2002. Pro mě je samotným úspěchem, že s Petrem Kolářem spolu stále pracujeme a firma jde nahoru. Ročně nám stoupne obrat o 15 až 20 procent. Během roku máme v evidenci kolem 60 zakázek, a to je slušné číslo.

Čeho chcete dosáhnout a jaké máte plány v rozvoji firmy?
V zásadě jsem já i Petr Kolář s našim ateliérem spokojeni. Rádi bychom se v budoucnosti trošku zastavili, to znamená dělali raději méně projektů, pracovali tak, abychom si mohli někdy i vydechnout. V současné době jsme v totálním nasazení, prostě musí přijít i čas oddechu, abychom se mohli dále rozvíjet.

Děkuji za rozhovor
Pavel Nesejt, Finance.cz

Mgr. A. Aleš Lapka, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor ateliér architektura I, v letech 1991-1992 pracoval v ateliéru Jakub Cígler studio, ve stejném roce v DA studiu. V roce 1993 založil Architectural Associates, během let 1993 až 1995 spolupracoval s architektonickou kanceláří Eva Jiricna Ltd. Od roku 1996 spoluvlastní s Petrem Kolářem architektonický ateliér ADR. Pan Lapka je ženatý a má dvě děti. Dohovoří se anglicky a rusky. Jeho koníčky jsou jízda na horském kole (Gary Fisher), snowbording, filmy a rodina.