Velmoci podepsaly dohodu o reaktoru na principu termojaderné fúze

21.11.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Paříž 21. listopadu (zpravodaj ČTK) - Představitelé šesti předních světových průmyslových velmocí a Evropské unie podepsali dnes v Paříži dohodu o výstavbě pokusného reaktoru pracujícího na principu termojaderné fúze, k jaké dochází na Slunci. Projekt si vyžádá deset miliard eur (280 miliard korun). Jeho cíl je umožnit výrobu laciné a ekologicky čisté energie v podstatě v neomezeném množství. Reaktor, známý pod zkratkou ITER, bude stát v Cadarache v jižní Francii. Na programu, který je rozpočítán na 35 let, se podílejí i česká výzkumná pracoviště.

Za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka dohodu podepsali předseda Evropské komise José Manuel Barroso a představitelé Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje, Ruska a Spojených států.

Chirac při slavnostní ceremonii řekl, že pokud lidstvo nic nepodnikne, ocitne se během 200 let bez fosilních energetických zdrojů, takže výstavba reaktoru je v zájmu celého světa. Vyzdvihl také význam projektu z ekologického hlediska.

Reaktor se začne stavět v příštím roce a do provozu by měl být uveden v roce 2018. S eventuální průmyslovou výrobou energie prostřednictvím termojaderné fúze, která se bude v Cadarache zkoušet, se však počítá nejdříve kolem roku 2050. Reaktor má pracovat na principu fúze jader atomů v elektromagnetickém prstenci za extrémně vysokých teplot. Jako palivo bude používat mořské vody. Reaktor by měl uvolňovat řádově větší výkon, než jaký do něj vstupuje.

Chirac dnes řekl, že pokud by se podařilo tuto fúzi zvládnout, mohlo by se z litru mořské vody vyrábět stejné množství energie jako teď z litru ropy nebo z kilogramu uhlí. Navíc by do ovzduší nepronikaly plyny, které způsobují skleníkový efekt a oteplování planety.

Prostřednictvím EU se na projektu podílejí i čeští vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ti vyvíjejí speciální Hallovu sondu, jež bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru.

Podle údajů Evropské komise by fúzní elektrárna o výkonu jeden gigawatt spotřebovala za rok 100 kilogramů deuteria a tři tuny přírodního lithia k výrobě asi sedmi miliard kilowatthodin. Pro stejný výkon by klasická tepelná elektrárna spotřebovala 1,5 milionu tun uhlí a vypustila by až pět milionů tun kysličníku uhličitého.

EU doufá, že koncem století by se v celém světě takto mohlo vyrábět deset až 20 procent elektřiny. Ekologické organizace jsou však k takové možnosti skeptické a kritizují nákladnost celého projektu.

O umístění reaktoru ve Francii bylo rozhodnuto loni po mnohaletém jednání, ve kterém bylo ve hře také Japonsko. V Cadarache je už teď jedno z největších civilních jaderných zařízení v Evropě.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK