Nejvýnosnější byly letos akcie, vklady u bank prodělávaly

U běžných účtů byla letos podle šéfredaktora listu Finanční poradce Petra Fejtka průměrná výnosnost 0,3 procenta, u termínovaných vkladů 1,5 procenta. Stavební spoření vyneslo díky státní podpoře u starých smluv zhruba deset procent, u nových smluv uzavřených od roku 2004 šest procent. Penzijní připojištění přinese bez různorodého státního příspěvku a daňových úspor při vyšších úložkách dvě až tři procenta.

Rezervy v pojišťovnách vynesou též dvě až tři procenta, v některých dynamických investičních pojistkách mohou ale výnosy překročit i deset procent. Fondy peněžního trhu měly průměrnou výkonnost kolem dvou procent, smíšené fondy pět procent, akciové okolo deseti procent. Pro reálné vyjádření je nutné odečíst zhruba dvouprocentní inflaci, upozornil Fejtek.

Penzijní fondy a životní pojišťovny budou mít za letošní rok řádově stejné výnosy jako v roce minulém vzhledem k jejich konzervativnímu způsobu investování, řekl ČTK analytik serveru Měšec.cz Petr Zámečník. Výnosnost penzijního připojištění je závislá na vývoji aktiv, do kterých penzijní fondy investují svěřené prostředky. Především jde o dluhopisy, pokladniční poukázky či jiné bezpečnější instrumenty, doplnila analytička Nadja Fehimovičová.

U podílových fondů byly podle Zámečníka v letošním roce nejzajímavější opět ty akciové, jejichž výnosy ale zřejmě nepředčí loňské. Pražská burza rostla o necelých deset procent a tento vývoj se podepsal i na výkonnosti akciových fondů. Za zmínku stojí ještě smíšené fondy a fondy fondů, které se pohybovaly mezi třemi až pěti procenty, podotkl analytik Finance.cz Lukáš Buřík.

Úroky vkladových produktů, tedy termínovaných vkladů či spořících účtů, jsou nejvíce závislé na základních úrokových sazbách stanovovaných ČNB a na vývoji mezibankovní úrokové sazby. Ty loni dosáhly svého minima a v závislosti na tom se snížily i úroky na vkladových produktech, takže obliba těchto produktů v minulých letech neustále klesala. Od poloviny roku 2005 začala v závislosti na rostoucí inflaci ČNB sazby zvyšovat. Nyní jsou tedy sazby o 0,75 procenta vyšší ve srovnání s minimem poloviny roku 2005, upozornil analytik Finance.cz Michal Ruml.

"Za rok 2004 domácnosti ušetřily 120 miliard korun, za rok 2005 již 145 miliard korun. A přestože letošní rok se nezdá nijak "výkonný", odhaduji růst o 155 až 160 miliard korun jen v úsporách do finančních aktiv," uvedl Fejtek. Celková částka naspořená domácnostmi ve finančních aktivech již přesahuje 1,75 bilionu korun a na průměrnou domácnost tak prý úspory letos vzrostou ze 420 na 460.000 korun.

Hlavními letošními trendy jsou podle něj pokles obliby fondů následkem vyšší nejistoty po korekci akciových trhů na přelomu jara a léta a rychlý nárůst netermínovaných vkladů. "Úročení vkladů za současné úrovně sazeb stále větší počet lidí vůbec nezajímá a peníze ač "ležící, spící" na běžných účtech jsou alespoň bez problémů likvidní. Navíc jen hypotéky letos vzrostou o 100 miliard korun, takže je nezbytné úvěry průběžně obsluhovat. To ostatně platí nejen o půjčkách, ale i o rostoucích nákladech na bydlení, energie, služby či automobily apod.," podotkl.

Odborníci na kapitálový trh odhadují budoucí vývoj obdobný tomu letošnímu. Může za to podle nich především dobrý vývoj domácí ekonomiky. V příštím roce očekávají v závislosti na vývoji inflace růst úrokových sazeb o 0,5 až 1,0 procentního bodu. Tento vývoj prodraží úvěry, ale zároveň zvýší výnos z vkladových produktů, poznamenal Ruml. U akciových fondů bude moc záležet na vývoji světových akciových trhů, zda bude pokračovat historicky třetí nejdelší býčí trh, uzavřel Fejtek.