Česká minimální mzda je v Evropě průměrem

Z členských zemí EU byla minimální mzda zavedena nejdříve v Nizozemsku v roce 1969. Následovala Francie (1970), Lucembursko (1973), Portugalsko (1974), Belgie (1975), Španělsko (1980), Řecko (1991), Velká Británie (1999) a Irsko (2000). Z nových členských zemí byla první Malta (1974). Následovalo Maďarsko (1988), Česko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko (1991), Slovinsko (1995) a Polsko (2003). V Dánsku, Finsku, Švédsku, Rakousku, Německu a Itálii minimální mzda zavedena není.

Odpůrci stanovení minimální mzdy zákonem tvrdí, že představuje brzdu podnikání deformující trh práce. Pracovní síla je kvůli ní v některých případech příliš drahá, neumožňuje rozvoj kratších pracovních úvazků a práce pro více zaměstnavatelů je mnohem komplikovanější, uvedl analytik Měšec.cz Petr Gola. Stoupenci minimální mzdy vyzdvihují její sociální funkci a zlepšování jistot zaměstnanců, kdy podstatný rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami je důležitým motivačním prvkem při snižování nezaměstnanosti, dodal.

Více než dvě třetiny lidí pobírajících minimální mzdu jsou ženy, které jsou v mnoha případech ochotny pracovat za nižší mzdu, než aby byly odkázány na podporu v nezaměstnanosti a následné sociální dávky. Minimální mzdu dále pobírají občané s nízkou kvalifikací vykonávající většinou pomocné práce v průmyslu, zemědělství či hotelnictví. Nejvíce lidí za minimální mzdu pracuje v Lucembursku a Francii (těsně pod 15 procenty), naopak nejméně občanů pracuje za minimální mzdu ve Španělsku (necelá dvě procenta) a v Česku (jedno procento lidí) .

Od roku 2002 do roku 2007 se nejvíce zvýšila minimální mzda v Bulharsku (o 80 procent) a v Turecku (o 73 procenta). Naopak nejméně se minimální mzda zvýšila v Nizozemsku (o 4,8 procenta) a Francii (o 6,3 procenta). V Česku se v tomto období minimální mzda zvýšila podle Goly o 40 procent, přičemž inflace byla v posledních letech vždy nízká.

Loni se minimální mzda zvýšila ve dvou vlnách a její celkový nárůst překročil deset procent, upozornil prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Od letošního ledna vzrostla o 45 Kč na 8000 korun. Skokový růst podle Drábka poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Naprostá většina zaměstnavatelů podle průzkumu komory míní, že nepřiměřený růst minimální mzdy může firmy nevratně poškodit.